Limonáda v lednici, bonbóny v misce na stole a namísto víkendového výletu sledování televize. Tyto zvyky odborníci velmi často nalézají v rodinách, kde žije dítě s obezitou. A právě počet těchto dětí v Česku v posledních letech raketově stoupá. Podle údajů předního dětského obezitologa MUDr. Zlatko Marinova vychází ze základní školy s nadváhou 25 procent dětí a s obezitou 14 procent dětí.
Zdroj: FN Brno
Špatně nastavené stravovací a pohybové návyky společně se snadno dostupným nekvalitním jídlem jsou zároveň největší překážkou ve zvládání kil navíc.
Jak ale experti připomínají, tento proces nelze nechávat pouze na dětech, změnou musí projít celá rodina.
Pomoci mohou rodinné kurzy, které jak dětem, tak rodičům pomáhají nastavit zdravý životní styl.
Bez rodičů to nejde
„Terapie obezity u dětí se neobejde bez spolupráce rodičů. Největším kamenem úrazu je to, že rodiče dětí s obezitou jsou většinou také ‚nadměrní‘, takže to nevidí jako problém. Rodič je pro potomka vzorem, a když nedělá nic sám se sebou, tak to nedělá ani dítě.
Proto je vždy třeba pracovat i s rodiči a příbuznými, kteří s dětmi žijí,“ řekla FAEI.cz Iva Málková, psycholožka a zakladatelka organizace STOB, jejímiž kurzy zdravého hubnutí prošly za více než 30 let existence desítky tisíc lidí.
Děti s obezitou jsou přitom podle dostupných dat hůře přijímány v kolektivech a stávají se také častěji obětmi šikany. „Často se setkáváme s tím, že rodiče sice ví, co je správné – tedy ve zkratce lépe jíst a více se hýbat – ale bojují s převedením těchto pravidel do praxe. Snažíme se jim pomoci s přenastavením fungování jejich domácnosti do zdravější podoby,“ uvedla Málková.
Hlavní příčinou nárůstu obezity u dětí je podle ní zejména výrazně snížená celková pohybová aktivita a také široká dostupnost potravin a nápojů s vysokým obsahem kalorií. Pomoc s přebytečnými kily svých děti mohou rodiče najít ve specializovaných kurzech spolku Hravě žij zdravě a STOB.
„Dětem se věnujeme po stránce výživy, pohybu a psychiky. Učíme je například, jak si nastavit správný jídelní a pohybový režim, které potraviny jsou vhodné a které je potřeba omezit, přičemž žádné potraviny nezakazujeme.
Také je motivujeme k pohybu a společně k němu hledáme cestu. V oblasti psychiky se například snažíme rozluštit podněty, které vedou děti k přejídání či k nadměrné konzumaci sladkostí, a učíme je, jak jim nepodlehnout,“ řekla Lenka Štěchová, pedagožka a lektorka společnosti STOB.
Zažité zlozvyky
Dodala, že mnohé děti podléhají svým zažitým zlozvykům – jedí například nepravidelně a na jídlo se nesoustředí. Sledují u něj televizi nebo mobil. Případně „zajídají nudu“ pokrmy, které jsou v domácnosti neustále dostupné a na očích.
Kurzy však podle Štěchové mají na hubnutí dětí menší efekt, pokud se do změny životosprávy nezapojí aktivně i rodiče. „V rámci kurzu je tedy část lekce věnována rodičům, aby dostali stejné informace jako jejich děti, pomohli jim poznatky uvádět do praxe a ideálně se podle nich začali řídit také,“ konstatovala Štěchová.
Sdružení STOB uvedlo, že podle posledních dat z roku 2021 žije v Česku více než 16 procent dětí s obezitou, nadváhou pak trpí bezmála deset procent. V roce 2016 se obezita týkala deseti procent dětí.
„Přestože nemáme aktuálnější data, nemyslím si, že by nárůst obezity u dětí v posledních dvou letech zpomalil, spíše naopak. To je velký problém, protože neplatí, že by děti v pubertě z tloušťky ‚vyrostly‘. Kdo je obézní v dětství, většinou zůstává i v dospělosti,“ připomněl doktor Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Obezita již v útlém věku s sebou nese i řadu zdravotních rizik do budoucna.
„S obezitou u dětí se bohužel setkáváme již v batolecím věku. Pacientům se tak již od dětství zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je diabetes druhého typu, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění nebo nemoci pohybového aparátu. Obezita může přivodit také hormonální poruchy nebo psychické potíže,“ sdělila doktorka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.
Průmyslové potraviny
Že k nadváze a obezitě významně přispívá nevhodná strava, dokládá studie, kterou zveřejnil list The Guardian. Podle ní se mají průmyslově zpracované potraviny přímo vliv na 32 škodlivých účinků na zdraví – jako například čokoládové tyčinky, šumivé nápoje, hotová jídla a rychlé občerstvení.
Zvyšují mimo jiné riziko srdečních onemocnění, rakoviny, cukrovky druhého typu, problémů s duševním zdravím a předčasného úmrtí. Větší konzumace průmyslově zpracovaných potravin je podle studie spojena s přibližně o 50 procent vyšším rizikem úmrtí v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. O 48 až 53 procent také zvyšuje riziko úzkostí a dalších duševních poruch.
S častější konzumací průmyslově zpracovaných potravin je spojeno rovněž o 21 procent vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. O 40 až 66 procent se zvyšuje riziko úmrtí v souvislosti se srdečními chorobami, obezitou, cukrovkou druhého typu a poruchami spánku.
Existují i důkazy, třebaže podle vědců jen omezené, o souvislostech mezi průmyslově zpracovanými potravinami a astmatem, gastrointestinálními problémy, některými druhy rakoviny a rizikovými faktory jako je vysoká hladina krevních tuků a nízká hladina „dobrého“ cholesterolu.
zavřete a zakažte fastfudy a máte po obezitě