Svižným tempem růstu naopak překvapila stavební výroba. Zde se zřejmě odráží vyšší aktivita státu, významnou roli ale sehrála i nízká statistická základna z loňského roku. V každém případě stavební výroba přesáhla svou před-pandemickou úroveň.
Průmyslová výroba v únoru zklamala, když meziměsíčně poklesla o 2,4 procenta. V meziročním srovnání pak byla o 0,3 procenta nižší. K výraznému propadu došlo především ve výrobě motorových vozidel. Tato kategorie z meziroční dynamiky českého průmyslu ukrojila 1,8 procentního bodu.
Vzhledem k teplému počasí byla nižší i výroba elektřiny, plynu a tepla, což ubralo dalších 0,8 procentních bodů. Propad ve výrobě automobilů se pak negativně podepsal i na souvisejících odvětvích. Výroba pryžových a plastových výrobků tak snížila meziroční výstup průmyslu o 0,2 procentního bodu.
K mírnému poklesu výroby došlo i ve zpracování dřeva a farmaceutických výrobků. Ostatní kategorie průmyslovou výrobu zvyšovaly, ačkoli pouze mírně. Nejvíce se dařilo výrobě nekovových materiálních výrobků a strojů a zařízení. Hodnota nových zakázek v únoru stoupla o 5,6 procenta. Výsledek je ovšem výrazně ovlivněn silným cenovým růstem.
Problémy v automobilovém průmyslu dopadly i na zahraniční obchod. Jeho bilance skončila v únoru ve schodku 4,4 miliardy korun. My jsme přitom v únoru očekávali mírný přebytek ve výši 2 mld. Kč a trh dokonce šest miliard.
Meziročně jde o 25,7 miliardy korun horší výsledek. To bylo negativně ovlivněno jednak nižším vývozem aut v důsledku problémů se subdodávkami komponent, ale také vyšším dovozem ropy, zemního plynu a kovů, což patrně odráželo zejména jejich výrazný cenový růst.
Tuzemská stavební produkce se v únoru zvýšila meziměsíčně o výrazných 4,8 procenta po lednovém nárůstu o 1,8 procenta a pokračoval tak její svižný růst. Od začátku letošního roku roste rychlým meziměsíčním tempem především inženýrské stavitelství, které pravděpodobně odráží vyšší investiční aktivitu státu. V únoru jeho produkce vzrostla o 8,9 procenta.
Vyšší růstová dynamika se však v únoru obnovila také v pozemním stavitelství, které vzrostlo o 3,1 procenta. Ve srovnání s loňským rokem celková stavební produkce rostla o závratných 18,9 procenta, významně se na tom však stále podílela nízká srovnávací základna. I tak však díky dynamickému růstu v posledních čtyřech měsících přesáhl objem stavební výroby na konci loňského roku svou před-pandemickou úroveň.
Další vývoj průmyslové výroby i zahraničního obchodu bude poznamenán eskalací konfliktu na Ukrajině. Vzhledem k přerušení některých dodávek z této oblasti lze v březnu čekat ještě výraznější propad českého průmyslu i zahraničního obchodu.
Rizikem jsou i lockdowny v Číně, které mohou opět narušit dodavatelské řetězce, které se začátkem letošního roku již začínaly narovnávat. Pozitivní je, že objednávkové knihy zůstávají plné a poptávka se zatím zdá být silná.
Škodě Auto se také podařilo přemístit část výroby kabelů z Ukrajiny do Mladé Boleslavi, problémy s nedostatkem čipů by podle vyjádření Škodovky měly odeznívat ve druhé polovině letošního roku.
Stavební výroba by měla být podpořena čerpáním EU fondů, přičemž pozitivně vyznívá i rostoucí počet vydaných stavebních povolení. Limitem může být naopak chybějící pracovní síla, stavební materiály i jejich rostoucí ceny.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
