Přestože se růst mezd generálních ředitelů ve srovnání s předchozími lety zpomalil, podle údajů think tanku se medián mzdy generálního ředitele společnosti, která je součástí cenového indexu FTSE-100 (Financial Times Stock Exchange 100) na londýnské akciové burze, v loňském roce zvýšil o 2,2 procenta na 4,19 milionu liber (124,5 mil. Kč).
Pascal Soriot – CEO AstraZeneca, farmaceutika. Přes půl miliardy korun (16,85 mil. liber).
Albert Manifold – CEO CRH, stavebnictví, přes 415 mil. Kč (13,9 mil. liber).
Charles Woodburn – CEO BAE Systems, obranný průmysl, zhruba 318 mil. Kč (10,7 mil. liber).
Podle průzkumu byl medián mzdy generálního ředitele společnosti FTSE-100 byl 120krát vyšší než medián plného úvazku britského pracovníka.
Podle nejnovějších dostupných dat britského statistického úřadu (Office for National Statistics, ONS) za rok 2023, které se týkají mezd v Británii, představuje medián ročního příjmu pracovníka na plný úvazek 33 000 liber šterlinků (cca 980 tis. Kč).
Výše se samozřejmě liší v závislosti na konkrétním regionu a také podle odvětví. Podle údajů ONS si nejvíce za rok vydělají obyvatelé Londýna – v průměru 41 866 liber (zhruba jeden a čtvrt milionu korun), nejméně pak v Severním Irsku, 29 000 liber (cca 861 tis. Kč.). Londýn má výrazně vyšší platy a mzdy kvůli vyšším životním nákladům a koncentraci vysoce placených pozic.
Medián platu nebo mzdy se také liší v různých odvětvích. Některá odvětví, jako jsou finance, technologie a zdravotnictví, nabízejí vyšší platy či mzdy než odvětví s nižší přidanou hodnotou. Mezi nejlépe placená ve Velké Británii odvětví patří finance a pojišťovnictví (50 800 liber), informace a komunikace (47 000) a energetika a utility (45 600 liber).
Mezi nejhůře placená odvětví na druhé straně spektra spadají tyto obory: Ubytování a stravování: 21 400 liber, administrativní a podpůrné služby: 24 800 liber a zemědělství, lesnictví a rybářství: 25 900 liber. Dodejme, že od roku 2022 do roku 2023 došlo v Británii k nárůstu mediánového platu o přibližně 6,7 procenta, což je jedno z největších zvýšení za poslední dekády.
Agentura Reuters připomněla, že mezi britskými zaměstnanci, kteří letos zahájili protestní akci kvůli platovým nebo pracovním podmínkám, jsou jak strojvedoucí, tak lékaři. Britská média při loňské stávce strojvedoucích 15 firem připomněla, že vlakový personál pracuje čtyři dny v týdnu a strojvůdce si ročně přijde na 65 000 liber, tedy přibližně na dvojnásobek průměrné britské mzdy.
„Nárůst průměrné mzdy generálních ředitelů odráží spíše malý počet společností, které odměňují skutečně vysoké částky, než že by došlo k velkému plošnému zvýšení,“ upřesnil výsledky průzkumu think tanku High Pay Centre jeho ředitel Luke Hildyard. „Británie má podnikatelskou kulturu, která upřednostňuje zájmy investorů před zájmy zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů a dalších,“ dodal.
„Odměňování vedoucích pracovníků předních britských společností vyvolalo v posledních letech hněv akcionářů, kteří kritizují rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnanců a odměnami generálních ředitelů,“ uvedla v této souvislosti agentura Reuters.
Patří se uvést, že loni byl nejlépe placeným britským generálním ředitelem Pascal Soriot z britsko-švédské nadnárodní farmaceutické a biotechnologické společnosti AstraZeneca, jeden z předních hráčů ve farmaceutickém průmyslu, který si podle High Pay Centre vydělal 16,85 milionu liber (v aktuálním přepočtu přes půl miliardy korun).
Dodejme, že Soriot, australský manažer francouzského původu, vedl firmu už během vývoje vakcíny proti covidu, což významně přispělo k jeho vysokému ohodnocení. Pro bližší pochopení celkové výše jeho odměny za loňský rok je třeba vysvětlit, že špičkoví manažeři mají kromě základní mzdy také nejrůznější bonusy, akciové opce a dostává se jim také dalších výhod, aby neodešli ke konkurenci.
Prostřednictvím veřejně dostupných informací jsme se podívali také na odměny špičkových manažerů jinde v Evropě. Výrazně se liší v závislosti na několika faktorech – zejména odvětví, velikosti společnosti, ale také geografické oblasti a osobním profilu manažera. Odměny nejsou jen za finanční výsledky, ale také za strategické inovace a přizpůsobení se měnícímu se tržnímu prostředí.
Jako příklad uvedených faktorů lze uvést Německo. Průměrná roční odměna top manažera se pohybuje v rozmezí dvou až pěti milionů eur, tedy 50 až 125 milionů korun. Až čtvrt miliardy korun ročně (10 milionů eur) si ale vydělají špičkoví manažeři v automobilovém průmyslu, kdy se bavíme především o společnostech BMW a Volkswagen.
Podobné výši odměn se těší i nejvyšší manažeři francouzských společností, jako LVMH nebo TotalEnergies, reprezentující luxus a energetiku, zatímco průměrná roční odměna špičkových manažerů v zemi galského kohouta je ve srovnání s Německem o půl milionu až milion eur nižší (1,5-4 mil. eur.).
Stejně, jako Německo, pokud jde o průměrnou odměnu top manažerů, je na tom Nizozemsko, avšak tamní medián narušují ředitelé firem, jako Shell nebo Unilever, kteří si ročně mohou přijít až na osm milionů eur (200 mil Kč.).
Itálie v odměnách nejlépe placených manažerů kopíruje jak Německo – kvůli automobilovému průmyslu, tak Francii – vzhledem k luxusnímu zboží. Na nejvyšší odměny na Apeninách si každý rok sahají manažeři v luxusních značkách, jako Gucci nebo Ferrari, kteří si ročně mohou vydělat až pět až osm milionů eur. Ostatní top manažeři se musejí spokojit s průměrem jednoho až tří milionů eur.
To je i průměrná výše odměn klíčových vedoucích pracovníků ve Španělsku a ve skandinávských zemích (Švédsko, Norsko, Dánsko). Ve Španělsku si ovšem mohou ročně vydělat nejméně dvojnásobek manažeři ve velkých bankách a energetice, kde odměny mohou dosahovat pět až sedm milionů eur. To platí i pro Skandinávii, kde se to pro změnu týká šéfů technologických a farmaceutických firem.
A na závěr jsme si nechali Švýcarsko, které sice je v Evropě, ale není součástí EU (stejně jako v úvodu zmíněná Británie). Podle veřejně dostupných údajů se průměrná roční výše odměny špičkového manažera za rok 2023 pohybuje mezi pěti až osmi miliony eur. Na nejvyšší odměny, které dosahují až 15 milionů eur (cca 375 mil. Kč), si sahají manažeři v bankovnictví a ve farmaceutickém průmyslu.
