Jaké je poslání Státní tiskárny cenin?
Státní tiskárna cenin byla založena za účelem tisku bankovek při vzniku Československa. Hlavním úkolem je i dnes tisk bankovek, ale tím, co děláme úplně nejvíc, tak jsou doklady, ať jde o občanské či řidičské průkazy, cestovní pasy, ale i další. Mimoto děláme de facto komerční činnost, protože tiskneme například stravenky, jízdenky a také dokumenty pro jiné státy. Loni jsme dělali například víza pro Kuvajt.
Mohl byste srovnat práci naší státní tiskárny s tím, jak fungují tiskárny v zahraničí? Jak jsme na tom, co se týče například bezpečnostních prvků našich bankovek?
Bezpečnostní prvky na bankovkách se liší a každý stát má něco jiného. Vždy jde ale o mix ochranných prvků. V ČR jsme plus mínus na stejné úrovni jako ostatní státy. Co se týká dokladů, každý stát to má trošičku jinak. V něčem nám ale podobu diktuje Evropská unie. Typicky jde o řidičský průkaz. Pokud jde o cestovní pas, tak tam je to hodně otevřené.
Musím se za nás pochlubit, český pas je sedmým nejsilnějším na světě, což není jen o zabezpečení, ale i o zahraniční politice státu. Aktuální pas vyrábíme od roku 2004 pořád stejný. V té době to bylo něco nadčasového. Doufám, že se nám podaří přesvědčit ministerstvo vnitra, abychom co nejdříve zabudovali nejnovější prvky.
Podívejme se na ochranné prvky, kterými jsou chráněny bankovky a doklady. Je v tom nějaká novinka, nebo to jsou spíše prvky, které se pořád opakují? Je nějaká ochrana, která v podstatě zfalšovat nejde, protože tak daleko technologie pro černou sféru ještě nedošla?
Na bankovky, stejně jako na doklady, se dneska hojně používají průhledová okénka. Dobře je to vidět na britských librách, nebo na singapurském pasu. Pohled na padělání bankovek máme trošičku jiný. České měny se padělá běžně 1500 kusů ročně. To není mnoho a většinou jsou to navíc studentské pokusy na kopírce. Není to něco, co by nás nebo banku znepokojovalo.
Hodně se padělají měny typu euro a dolar, s nimiž zaplatíte v mnoha státech. Když dnes půjdete do obchodu a dáte tam tisícikorunu, tak prodavačka tu bankovku má, teď to zjednoduším, „našahanou“. Už jen podle papíru pozná, jestli je pravá, nebo je tam něco špatně. Kdy jí ale dáte euro bankovku, kterou vidí jednou za půl roku, tak už si toho nemusí všimnout.
V zahraničí se dnes můžeme setkat s tím, že bankovky nejsou jen papírové, ale jsou třeba plastové. Je to nový trend?
Polymerové bankovky, lidově řečeno plastové bankovky, se uchytily hlavně v přímořských státech, kde je teplo a vlhko. Lidé je tam totiž nenosí v peněžence a různě je mačkají, stáčejí do ruličky. Státy volaly po tom, aby jim bankovka vydržela v oběhu co nejdéle.
Česká vydrží v zhruba dva až čtyři roky, v zemích jako je například Mexiko vydrží třeba pouze devět měsíců. Dnes začínají být v kurzu hybridní bankovky, které jsou kombinací papíru i plastu. Na papír můžete udělat nějaké ochranné prvky a jiné zase na polymer, což je ideální kombinací, protože to pomáhá ztížit možnost padělání. Takové bankovky má například Švýcarsko.
Nedovedu si představit, že by se něco takového dalo napodobit s běžnými přístroji. Bankovky sice mají obrovskou historii, myslíte si, že bychom mohli někdy dojít do stavu, že zrušíme hotovostní peníze a funkci měny přeberou jen ty virtuální?
Nemám věšteckou kouli, abych na to odpověděl, nicméně si to můžeme ukázat na příkladu Švédska, kde chtěli udělat úplně bezhotovostní styk. Podle čísel to tam dopadlo tak, že 85 % bylo bezhotovostně a 15 % stále hotovostně, dnes je to ještě o dvě procenta výše.
Myslím si, že v tom hraje roli svoboda. Když zaplatíte hotovostí, nejste dohledatelný a manželka se to tak nemusí dozvědět. Je tady jeden paradox. Před dvěma lety mě kontaktovala spousta lidí ohledně blockchainu a my jsme dokonce něco jako blockchain tiskli.
Byl to certifikát, že někde máte něco uloženého. Tím se tak trošku uzavírá kruh. Dřív to bylo tak, že nebyly bankovky, ale byly takzvané cetle, které vlastně vyjadřovaly, že máte v bance uložené nějaké peníze. Lidé pak nosili cetle a s tím obchodovali, ale peníze byly fyzicky v bance, takže de facto také virtuální.
Stará československá měna je velice krásná, jak vlastně vznikají návrhy na dnešní bankovky. Kdo a jak se dohodne, že 1000 koruna bude vypadat zrovna tak, jak vypadá?
O podobě bankovek rozhoduje komise České národní banky, která je složena z mixu lidí – sedí v ní bankéři, výtvarníci, zástupci akademické sféry. Úpravy bankovek jsou dnes díky počítačům rychlejší než v minulosti, kdy to museli malíři, jako jsou Alfons Mucha či Max Švabinský nakreslit a rytci další měsíce detailně přenášeli na tiskové desky.
Češi mají k hotovosti vztah, možná i proto, že jsou naše bankovky tak krásné, možná proto je u nás takový odpor k přijímání eura. Když srovnám české koruny a eura, musím říct, že mi české bankovky tak nějak lahodněji šustí…
Jsou stoprocentně krásnější a hlavně jsou na nich státní symboly a vlastně naše identita. Když se podíváte na euro, tak tam se identita s národem setřela. Je to kvůli tomu, že jednotlivé evropské státy do vývoje samozřejmě zasahují a chtějí mít platidlo neutrální, aby bylo přijatelné ve všech zemích.
Byly dokonce úvahy, když se zavádělo euro, že třicet procent emise zůstane a bude pro každou zemi jiné, což se nakonec nepodařilo. Je to pouze na mincích, kde si mohou státy jednu stranu dělat podle sebe. Naše peníze jsou krásné a jsme na ně právem hrdí, protože jsou vizitkou státu.
Jsou nějaké nové projekty, které ve Státní tiskárně cenin chystáte?
Od loňského května jsme jako první v Evropě spustili systém sledování pohybu tabákových výrobků. Jako první jsme generovali kódy, které se potom aplikují na krabičky cigaret. Vytvoříme kódy a posíláme je na výrobní linky. Tak jsme vyráběli kódy pro celou Evropu.
Jsem velice rád, že se to podařilo právě nám. Takový systém se dá použít třeba i na trackování masa, hnojiva nebo cokoliv jiného, co se dá na trhu systematicky vyhledávat.
Výzvou jsou elektronické doklady, které bychom chtěli dostat do mobilu. Už jsme udělali prototyp aplikace, funguje dobře, myšlenku i architekturu z hlediska bezpečnosti otestoval Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Chtěli bychom s ním prorazit, tak doufejme, že se toho někdo politicky ujme a připraví legislativu. Brzy bychom tak mohli mít všechny doklady v telefonu.
Autor je spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)
