„Bohatí se stali ještě bohatšími,“ tvrdí ekonom Jan Švejnar

Rozhovor
„Tržní hospodářství není úplně konkurenční ve všech aspektech. Musíme si uvědomit, že trh je ‚němý‘ neboli nemá žádnou schopnost zajišťovat férové rozvrstvení příjmu a bohatství,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar.
Z historického hlediska jsou úrokové míry ve světě nyní velice nízké, což takto dlouhodobě nikdy nebyly,“ říká v rozhovoru Štěpána Křečka ekonom Jan Švejnar. Foto: Jan Švejnar

Statistiky uvádějí, že inflace je považována za většího strašáka než samotný koronavirus. To má samozřejmě i obrovské dopady na investiční svět, který vyhlíží zvyšování úrokových sazeb. Myslíte si, že nakonec bude inflace tak vysoká, jak se o ní hovoří, anebo je to spíš pouhé přehánění? Je právě teď historická příležitost, že se vše otočí?
Zkušenosti, které máme, naznačují, že k tomu zatím ještě v dlouhodobějším smyslu nedochází a že inflace může dočasně ještě povyskočit.

Nejenže je snížená poptávka, která se může třeba zvýšit, ale že nejsou úplně plynulé dodavatelské řetězce a dost dobře nefungují. Dodávky některých vstupů do výroby jsou omezené, a tím se pak může zvyšovat také cena, takže konkurence nemůže fungovat tak dobře, jako by fungovala za normální situace.

Myslím si, že je to ale dočasné. Zatím se ale nedá usuzovat, že dochází ke změně. Řada podniků ještě nejede na plnou kapacitu, i když nezaměstnanost je například ve Spojených státech mnohem nižší, než byla během pandemie. Musíme si uvědomit, že hodně lidí pracovní trh dokonce opustilo ve smyslu, že nejsou ani zaměstnaní, ani nezaměstnaní a že se stali nečinnými.
Normální je, že se při konjunktuře vracejí zpátky do pracovního poměru. Nabídka pracovní síly je pak mnohem větší, než co vidíme třeba v míře nezaměstnanosti. Z tohoto pohledu se vlastně i vyjadřuje americká centrální banka. Budeme dělat malé skoky sem a tam, ale ani Federální rezervní systém (Fed, centrální banka USA, pozn. red.) to nevidí jako dlouhodobý problém. Kdyby to byl dlouhodobý problém, jsou schopni přistoupit k opatřením, která by ho limitovala.

PSALI JSME:
Maraton inflačních čísel

A úrokové míry?
Musíme si uvědomit, že z historického hlediska jsou úrokové míry ve světě nyní velice nízké, což takto dlouhodobě nikdy nebyly. Existuje studie Anglické centrální banky, která říká, že od doby Mezopotámie nebyly reálné úrokové míry tak nízké a po tak dlouhou dobu.
Ať už to je jakkoliv, tak je to něco, co opravdu změnilo podstatně možnosti investic jak soukromých, tak vládních. Když si totiž vláda může dlouhodobě na deset či dvacet let půjčit za nulovou úrokovou sazbu, nebo dokonce za negativní, tak má možnosti uskutečnit projekty, které si jindy nemůže dovolit.
A projekty, které mají jakoukoliv pozitivní míru návratnosti, jsou potom fantastické. Když jsou náklady za nula procent, tak prakticky všechno pozitivní má hodnotu. Muselo by jít o projekty, které by ztrácely hodnotu, aby v dnešní době nebyly rentabilní. To by ale byla obrovská neschopnost.

PSALI JSME:
Japonské ponaučení

Do ekonomiky se skrze fiskální kanál napumpovalo mnoho peněz. Není to něco, co vytváří obrovské rozdíly mezi lidmi? Ti, kteří nějaká aktiva vlastnili před pandemii, obrovsky zbohatli, zatímco ti, kteří nic nevlastnili, tak jen koukají, jak jim ta aktiva utíkají před očima a cítí, že už si možná nikdy nebudou schopni nic koupit?
Ano, statistiky naznačují, že bohatší vrstvy a nejbohatší především, se staly ještě bohatšími. Na druhé straně je více lidí, kteří žijí jakkoliv definované v chudobě. Tyto chudší vrstvy si dnes už nemohou dovolit například ani bydlení.
To se významně odráží například mezi mladými lidmi a mladými domácnostmi, pro něž je velmi těžké si vlastní bydlení pořídit. Realitní trh je navíc propojen také ve smyslu prodejní ceny a ceny pronájmu. Momentálně sice vidíme snížení některých nájmů, ale za normální situace jsou trh nájemní a trh prodejní cenově provázány a ceny obvykle vedou stejným směrem.

Má tato situace nějaké tržní řešení, nebo začneme přerozdělovat majetek mezi lidmi?
Tržní řešení úplně neexistuje. Pokud je vysoce konkurenční tržní hospodářství, tak konkurence sama do velké míry zajišťuje, že spotřebitelé mají nejnižší ceny, které mohou existovat a že zisky jsou omezené. V tomto smyslu to vlastně pomáhá všem spotřebitelům na úkor těch, kteří vlastní kapitál. To je ale ideální svět, který sice můžeme v některých odvětvích vidět.

PSALI JSME:
Časovaná bomba. Riziko občanských nepokojů se může zvýšit až desetinásobně

Jsem velkým zastáncem konkurenčního tržního hospodářství, což se snažím razit už 30 let. Tržní hospodářství ale není úplně konkurenční ve všech aspektech. Musíme si uvědomit, že trh je „němý“ neboli nemá žádnou schopnost zajišťovat férové rozvrstvení příjmu a bohatství.

Mohl byste to, prosím, přiblížit?
Ano, když bychom si vzali, že máme 100 identických lidí, kteří ráno vyjdou do tržního prostředí a večer se zase sejdou, tak někteří budou bohatí a někteří zase chudí. A nemá to co dělat s jejich schopnostmi a znalostmi. V jednoduchém modelu zkrátka záleží na tom, koho potkají v ten daný den, s kým mají kontakt, a kde najdou poptávku. To samo o sobě způsobí rozdíly ve výsledku.
Většina demokraticky orientovaných společností si vytvořila progresivní míru zdanění, která se liší podle toho, která politická strana nebo koalice je právě u moci. Američané historicky kladou velký důraz na férovost a řekněme egalitu neboli rovnoprávnost přístupu k příležitostem. Dají všem dětem možnost, aby se nějak projevily, a reflektují také, do jaké míry lidé tvrdě pracují, podnikají a berou na sebe riziko.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Kdybychom snížili daně, svět by vypadal stejně,“ říká ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal

Zavřít reklamu ×
  1. Že budou bohatí bohatší a chudí chudší je správné. TAK JE TO V KAPITALISMU Všichni co cinkali klíčema to tak chtěli.

  2. Neblbněte, tohle přeci nemá s kapitalismem nic společného! Jedná se o postkapitalistický systém, v němž jsou ztráty socializovány a zisky privatizovány. Navíc se 99% bohatství přesunulo k 1% populace. Vznikají nové ekonomické fenomény, jako „pracující chudoba“ a často se nelze poctivou kvalifikovanou prací slušně uživit. Bude revoluce.

    • Souhlas Románo , a pan profesor mne zaujal tou Mezopotámií , ( vzpomínám kdo a kdy zavedl úroky)
      další hlášky : ty statiky jak naznačují…musíme si uvědomit…jedna studie říká.
      Nejsem si jist s tou revolucí.

    • Neblbněte člověče teď probíhá proces depopulace stačí jen dávat pozor a příroda o všechny skvěle se postará!!!

  3. Bohatí lidé, co mají nahrabány miliardy na účtech jsou paradoxně jediný důvod, proč lidstvo tuhle planetu ještě nezničilo… Přemýšlejte – spotřeba čehokoli od potravin po spotřební zboží je to, co produkuje emise, nikoli imaginární biliony na účtu. Ať už něco vyrábíte nebo pěstujete, produkujete emise uhlíku. Peníze na účtu ale emise neprodukují – to jen ty co je za něco utratíme… Řekněme, že všechny miliardáře zdaníte 90% a peníze pošlete chudým v Africe – co s nimi udělají? Pořídí si víc manželek, víc dětí, televize auta, koupí si víc jídla, bude nutné vykácet lesy, aby vzrostla produkce jídla atd. atd. Ironie je, že zelení jsou zároveň i levičáci a nejraději by bohaté obrali až na kost a peníze rozdali chudým, což by ale z výše uvedených důvodů byla katastrofa. Žádné řešení ta situace nemá – vyřeší to až kolaps civilizace, kdy peníze ztratí veškerou hodnotu a následné vymření minimálně poloviny lidstva….

    • ale zcela zásadní problémy vytváří právě ty příliš velké rozdíly. Opravdu emiswnejsou jediný a největší důsledek současného ekonomického systému. No a omyl je i to, že chudí jsou jen v rozvojových zemích. No a ty rozdíly se zvětšují právě i v těch vyspělých zemích, kde jak pan profesor správně píše chudí dále chudnou.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Stavebnictví konečně nabralo dech?

Květnové výsledky stavebnictví byly ve znamení růstu. Nejenom toho meziročního, kterých vycházel z nízkého srovnávacího základu, ale především i toho meziměsíčního (+3 %). Tentokrát se dařilo nejenom inženýrskému …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru