Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila aliance Šance pro budovy s odvoláním na poslední zprávy Healthy Buildings Barometer. Organizace připomněla, že vnitřní prostředí zásadně formuje zdraví a psychickou pohodu. Přesto je ale jedním z nejvíce opomíjených faktorů bydlení.
„Zdravé vnitřní prostředí budov je velmi důležité, protože v nich trávíme tu největší část svých životů. Je potřeba na budovy nahlížet jako na funkční celek – nevnímat pouze konstrukci, ale i vzduch, který v nich dýcháme, či zvuky, které slyšíme,“ uvedla Marta Gellová, ředitelka Šance pro budovy.
Otrava oxidem uhelnatým
Mezi zdravotní rizika patří respirační potíže, alergie, bolesti hlavy, únava nebo dokonce psychické problémy, stres či deprese. „Různé škodliviny v ovzduší vnitřních prostor způsobují nebo přispívají k nežádoucím účinkům,“ sdělila Barbora Macková, hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Jako příklad uvedla respirační onemocnění nebo podráždění dýchacího ústrojí – například prachem nebo oxidem dusičitým. „Špatně větrané prostory se spalovacím zařízením představují reálné ohrožení akutní otravou oxidem uhelnatým,“ upozornila Macková.
V nedostatečně větraných bytech je vyšší pravděpodobnost výskytu zvýšené vlhkosti a vzniku plísní, které mohou být také příčinou alergických onemocnění. Radon a cigaretový kouř zase zvyšují riziko rakoviny plic.
Některé chemické látky, vyskytující se ve vnitřním prostředí, nepříznivě ovlivňují smyslové vnímání, vyvolávají pocit nepohody a mohou ovlivnit kognitivní funkce. „Pro zdravější vnitřní prostředí je potřebné pravidelné a účinné větrání,“ dodala Barbora Macková.
Právě větrání je jeden z nejdůležitějších faktorů zdravého domova. S moderním zateplováním, výměnou oken a energetickými renovacemi se totiž zvyšuje těsnost budov. To je dobré pro úspory, ale může to škodit zdraví.
Větrání už mnohdy nestačí
„V zatepleném domě má větrání svá pravidla – je klíčové jak pro zdravé vnitřní prostředí, tak i pro ochranu stavby samotné. Správné a pravidelné větrání odvádí vlhkost, brání růstu plísní a pomáhá udržet optimální teplotu,“ uvedla Marta Gellová z aliance Šance pro budovy.
Přirozené větrání budov ne vždy odpovídá skutečným potřebám. „Souvisí to například i s čím dál ostřejšími projevy klimatické změny, kdy musíme myslet i do budoucna na nutnost přizpůsobovat budovy tak, aby poskytovaly zdravé prostředí,“ uvedla Barbora Macková ze SZÚ.
Například ochlazování místností otevřením oken podle ní už častokrát nestačí. „U mnohých budov je na místě řešit to například kvalitní mechanickou ventilací,“ dodala Macková. Lidé mohou nejvíce ovlivnit prostor, v němž bydlí.
Odborníci se shodují, že zdravé a komfortní vnitřní prostředí nabízejí například dřevostavby. Dřevo jako stavební materiál totiž vytváří příjemné a přirozené mikroklima, a navíc obvykle neobsahuje tolik škodlivých emisí jako některé syntetické stavební prvky.
Syndrom nemocných budov
Nezdravé prostředí ale může mít podstatný vliv rovněž na pracovní výkon či soustředění dětí ve školách. Z analýzy Healthy Buildings Barometr vyplývá, že omezení přehřívaní o pouhý jeden stupeň Celsia může zvýšit významně zvýšit produktivitu práce i výkonnost žáků.
To, že kvalita vzduchu ve školách je nízká a v některých případech až alarmující, uznává rovněž ministerstvo životního prostředí. Při rekonstrukcích budov se navíc na efektivní větrání a zdravé vnitřní klima často zapomíná.
Řešením je podle něj instalace systémů řízeného větrání s rekuperací, na kterou od dubna 2025 dokonce poskytuje dotace – žádat o peníze je možné až do června 2026.
„Při nedostatečném větrání se v místnosti zvyšuje koncentrace škodlivin i teplota a vlhkost vzduchu, což má přímý dopad na zdraví a soustředění dětí ve školkách i školách,“ uvedl tehdejší ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Děti jsou pak ospalé, bolí je hlava nebo mají poruchy soustředění.
„Tyto negativní projevy způsobené špatnou kvalitou vnitřního prostředí jsou také označovány jako syndrom nemocných budov. Správně provedená renovace budovy by proto měla instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla zahrnovat,“ dodal Hladík.
