Roztoči, guma z pneumatik i DNA z chlamydií. Co všechno nám létá v bytech?

V horkých letních dnech, kdy je v obýváku či kuchyni k padnutí, přijde vhod účinný ventilátor nebo aspoň jednoduchý větrák. Co však víme o zvířeném vzduchu, který nás v domácnostech obklopuje? Analýza filtrů čističek vzduchu, kterou celosvětově provedli mikrobiologové společnosti Dyson, ukázala, že kolem nás létají také kousky gumy z pneumatiky, částice slunečního krému anebo dokonce DNA z chlamydií.
Roztoči mohou žít na koberci a jsou jedním z důvodů, proč se doporučuje v domácnostech často vysávat. Ilustrační foto: Pixabay.com

Inženýři společnosti Dyson vyvinuli speciální technologii čištění, která je vysoce účinná při odstraňování „typických“ znečišťujících látek v domácnostech.

Mikrobiologové této firmy zároveň provedli pomocí skenovacích mikroskopů analýzu čističek vzduchu a na filtrech objevili například mrtvý hmyz, vlasy, roztoče nebo částice gumy, které sice patří mezi méně známí znečišťující látky – filtry je ovšem pravidelně zachycují.

Vzácným jednorázovým objevem se stala DNA z chlamydií, což jsou paraziti, kteří žijí uvnitř buněk a způsobují zdravotní obtíže.

Chlamydie jsou nechvalně známé jako pohlavní nemoc, ale napadat mohou rovněž plíce nebo dokonce oční spojivku.

Podle odborníků společnosti Dyson je možné, že DNA z chlamydií na filtru mohla pocházet ze zvířat, která byla v kontaktu s ptáky, jejichž prostřednictvím se mohla otevřeným oknem, respektive větrem do bytu dostat. Jednoznačné vysvětlení přenosu ale nebylo možné zjistit.

Otevřeným oknem do domácnosti

Právě otevřenými okny se totiž do domácností dostává nejen čerstvý vzduch, ale také mnoho nečistot.

„Vítr, který fouká venku kolem našich domovů, přináší do domácností ještě více znečišťujících látek, než se v interiérech běžně vyskytuje,“ upozornil Karel Holeyman, vedoucí výzkumu mikrobiologie.

V mikrobiologickém týmu v Dysonu pracoval Holeyman deset let, zabýval se šlechtěním i studiem roztočů, pracoval s kulturami živých bakterií a testoval nové technologie čištění. Jedním z nejpřekvapivějších součástí je ale právě analýza čistících filtrů.

„Protože nemáte tušení, co najdete. Od hmyzích křídel bez těla až po přítomnost DNA z chlamydií,“ řekl Holeyman. Dodal, že spoustu z toho, na co na filtrech narazí, zůstane navždy záhadou.

Gem McLuckie, vedoucí vědecký pracovník oddělení mikrobiologie v Dysonu uvedl, jeho tým se většinou stará o nejmenší znečišťující látky v ovzduší, jako jsou plyny nebo uhlíkový prach: „To jsou druhy sloučenin, o nichž jste slyšeli ve zprávách, které se zkoumají z hlediska možných zdravotních problémů. Ale pro mě jsou nejzajímavější větší částice – mohou vyprávět příběh o konkrétním člověku. Obvykle dokážu zjistit, zda má domácího mazlíčka, jestli je kuřák, zda žije poblíž frekventované silnice a spoustu dalších informací.“

Syndrom nezdravých budov

Ovzduší v bytech, rodinných domech, ale také třeba v kancelářských budovách nebo školách zkoumají odborníci z různých uhlů poměrně často a pravidelně. Nedávná studie Státního fondu životního prostředí ČR například odhalily, že nezdravé prostředí je v Česku ve třech čtvrtinách veřejných budov, jako jsou školy, kanceláře, zdravotnická zařízení nebo pečovatelské domy.

Jde o takzvaný syndrom nezdravých budov, který nejčastěji souvisí právě s kvalitou vzduchu v interiéru. Nejproblematičtější jsou nově postavené nebo rekonstruované budovy, zejména pak otevřené kanceláře.

„Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí,“ uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

PSALI JSME:
Syndromem nezdravých budov trpí tři ze čtyř Čechů

„Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy.“

Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě.

„Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ konstatovala Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

„Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře,“ dodala.

PSALI JSME:
Kanceláře open space místo spolupráce posilují podrážděnost a snižují výkon

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Dlouhodobý nájemník nebo ukřičený turista?

Letošní pokračující koronavirová krize a s ní spojený výrazný propad cestovního ruchu jasně dokázal to, na co upozorňuji už delší dobu. Solidní dlouhodobý nájemník se vyplatí více než nestálý ukřičený turista.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Stočený tachometr Čechům nevadí. Chtějí slevu a podléhají emocím

Průzkum
Opravdu to českým řidičům tak vadí? Pro většinu motoristů není stočený tachometr důvodem k tomu, aby se poohlédla po jiném autě. Kupující ale v takovém případě požadují slevu. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cebia, která už téměř tři desítky let pomáhá motoristům bojovat proti nekalým praktikám při prodeji použitých vozů.
Rolovat nahoru