Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Zemědělský svaz ČR, největší zaměstnavatelská organizace v oboru. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) byly u toho. Členové svazu hospodaří na téměř třetině obhospodařované půdy a zaměstnávají více než 42 procent všech pracovníků v zemědělství.
Podle interního šetření svazu dosáhly loni zemědělské podniky celkového čistého zisku ve výši 9,7 miliardy korun, což je více než dvojnásobek oproti roku 2024, který byl však nejméně ziskový za posledních deset let (a druhý nejhorší od vstupu do EU, pozn. aut.).
Významnou zásluhu na tomto zlepšení má růst cen živočišných produktů. Například průměrná cena jatečního skotu se meziročně zvýšila o 26 procent, mléko zaznamenalo zhruba 17procentní nárůst a o něco rostla i cena kuřat (+5 %).
Diametrálně odlišná situace je u cen rostlinných komodit, jejichž ceny od roku 2022 setrvale klesají a také v minulém roce přinejlepším stagnovaly. Největší meziroční pokles byl právě u brambor, jejichž cena se propadla o 23 procent.
Výkupní cena jednoho kilogramu brambor tak dosáhla zhruba 6 korun a 20 haléřů. Podle předsedy svazu Martina Pýchy jde ale o cenu z baliček, reálně to byly asi 2 koruny. Na nízké ceně se podepsala velká úroda brambor v Evropě.
„Uvažovali jsme, že budeme rozdávat lidem brambory na bramborový salát zadarmo, abychom na tuto situaci upozornili,“ uvedl Pýcha. Vedle brambor loni zlevnil v uplynulém roce o 8 procent také ječmen.
Pětina farem bez zisku
Potravinářská pšenice sice zaznamenala mírný nárůst (+6 %), ale zemědělci za ni aktuálně dostanou o 40 procent méně než před třemi lety. Hospodaření farem orientovaných na rostlinnou výrobu tak podle svazu skončilo většinou výrazně hůře než těch zaměřených na živočišné komodity.
Z interního šetření Zemědělského svazu vyplynulo, že zhruba 20 procent ze všech dotazovaných podniků nebude mít žádný zisk nebo dokonce skončí ve ztrátě. Pozitivní vliv na hospodaření farem mělo zlevnění energií, ale také propad investic – což může být problém do budoucna.
Letos zemědělci očekávají propad ziskovosti, a to zejména s ohledem na negativní trend výkupních cen v živočišné výrobě, zejména vepřového masa. Výrazně ale poklesla i výkupní cena mléka. „Situace příliš optimismu zemědělcům nedává,“ poznamenal Martin Pýcha.
Dodal, že zemědělství patří dlouhodobě k nejméně ziskovým odvětvím. „Těší nás, že se našemu oboru vloni dařilo lépe, ale pro naprostou většinu podniků je to nadále spíš každoroční boj o přežití než nějaká velká prosperita,“ uvedl předseda Zemědělského svazu.
Poznamenal, že pět největších obchodních řetězců vydělá za jeden rok více než všichni zemědělci dohromady. Po celá 90. léta byla naprostá většina zemědělských podniků ztrátových, protože jen těžko mohly konkurovat zahraniční produkci.
Až vstupem země do EU v roce 2004 a získáním nároku na evropské dotace, začalo odvětví dosahovat zisku. Jeho výše je ale výrazně závislá na externích faktorech, jakými jsou ceny komodit na světovém trhu, nebo aktuální nastavení dotací v jednotlivých zemích EU.
Zásadní vliv na hospodaření mají rovněž ceny energií, pohonných hmot či hnojiv, které se tvoří také na mezinárodních trzích. Nemalou roli hraje také výše mezd, které kvůli situaci na trhu práce v posledních letech výrazně rostou.
Pomoc bioplynových stanic
Nemalá část zisku zemědělských podniků plyne z vedlejších činností, jako třeba výroba energie z obnovitelných zdrojů – bioplynových stanic. V roce 2024 to bylo dokonce více než 50 procent veškerého zisku. I když loni se tento podíl snížil, i tak by bez vedlejších zdrojů mnohé farmy nepřežily.
Podle odhadů Zemědělského svazu by se letos měl čistý zisk odvětví snížit k hodnotě zhruba 8,4 miliardy korun. „Vzhledem k velkému vlivu externích faktorů, je obtížné budoucí vývoj jakkoli předpovídat,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha. Patří mezi ně výkupní ceny nebo růst mezd.
Celé zemědělské podnikatelské prostředí může například ovlivnit podpis dohody o volném obchodu mezi EU a obchodním sdružením jihoamerických zemí (Mercosur), která otevře evropský trh zemědělským komoditám z tohoto regionu.
Zemědělci upozorňují, že producenti z Jižní Ameriky nemusejí dodržovat náročné evropské fytosanitární, sociální a ekologické předpisy, a mohou tak dodávat za ceny, které jsou proti evropským farmářům dumpingové. Nicméně tyto dopady se projeví spíše až v dalších letech.
Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) při nástupu do funkce označil za své priority posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství, zvýšení potravinové soběstačnosti a zajištění dostatečného národního i evropského rozpočtu pro zemědělce.
„Mojí první a velmi aktuální prioritou je rozpočet resortu, který v posledních letech značně poklesl a nereaguje na inflaci,“ konstatoval Šebestyán. Jako další priority jmenoval také cenově dostupné potraviny nebo moderní formy hospodaření.
„Zemědělství musí být moderní, ekonomicky silné a zároveň šetrné k půdě, vodě i krajině. Proto chci podporovat modernizaci zemědělství, včetně závlah a šlechtění rostlin. Je důležité, aby česká půda sloužila především k výrobě potravin, nikoli ke spekulacím,“ dodal ministr.
