V gastronomii, hotelnictví a rekreaci představuje léto každoročně vrchol sezony. Jak ale Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila společnost ManpowerGroup, současně vrcholí personální krize, která se v tomto odvětví letos dále prohlubuje.
Podniky zoufale shánějí číšníky, kuchaře, pokojské a další pomocný personál, z něhož se stalo „nedostatkové zboží“. Poptávka totiž výrazně převyšuje nabídku.
„V gastronomii je situace obzvlášť napjatá. Pracovní pozice s nízkou kvalifikací se nedaří dlouhodobě obsazovat, přičemž sezónní špička tento problém jen zviditelňuje,“ uvedl Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ve společnosti ManpowerGroup.
Omezování služeb
„Provozovatelé se stále častěji musejí rozhodovat, zda omezit nabídku služeb, nebo investovat do flexibilnějších forem zaměstnávání a širšího okruhu kandidátů,“ konstatoval Halbrštát.
Podle aktuálních dat Úřadu práce bylo ke konci května 2025 v sektoru ubytování, stravování a pohostinství hlášeno více než devět tisíc volných pracovních míst podle inzerce prostřednictvím Úřadu práce, což představuje 11,2 procenta z celkového počtu.
Největší poptávka je po číšnících, servírkách, pomocnících v kuchyni a pokojských. Výrazný růst dočasných smluv ukazuje na snahu podnikatelů pokrýt sezonní nápor za každou cenu. Nejvíce neobsazených pozic hlásí Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj.
Společnost ManpowerGroup sdělila, že nízké mzdy, nepravidelné směny, vysoké pracovní nasazení a stres odrazují nové uchazeče o zaměstnání. Například průměrná hrubá mzda číšníka se v Česku pohybuje okolo 30 tisíc korun – často včetně spropitného.
Mnoho pracovníků navíc odešlo při pandemii covidu-19 do jiných sektorů, jako je logistika nebo retail, a zpět se nevrátilo. Návrat brzdí i složitá administrativa při zaměstnávání cizinců a nedostatek kvalifikovaných kandidátů.
To má přímý dopad na provoz podniků. Zákazníci si častěji stěžují na pomalý servis nebo delší čekací doby. Podniky podle ManpowerGroup hledají různá řešení, jak tuto nepříznivou situaci řešit. Někteří přecházejí na vícesměnné provozy, jiní využívají brigádníky nebo agenturní zaměstnance.
Nábor ze zahraničí
Stále častěji se také obracejí k možnosti náboru ze zahraničí. „Jedním z efektivních způsobů, jak řešit chronický nedostatek pracovníků v hotelnictví, je cílený nábor ze zahraničí,“ potvrdil Martin Mocák, vedoucí agenturního zaměstnávání v ManpowerGroup.
Zajímavým příkladem může být zkušenost z Orea Hotels & Resorts. „Pomohli jsme jim zajistit pracovníky z Filipín na klíčové pozice v provozu. Díky pečlivému výběru a logistické podpoře se podařilo stabilizovat personální situaci bez kompromisů v kvalitě služeb,“ uvedl Mocák.
V pohostinství je podle expertů klíčové plánovat nábor s předstihem a otevřít se různým skupinám uchazečů – studentům, rodičům na částečný úvazek nebo právě lidem z jiných zemí.
„Flexibilita a férový přístup jsou dnes zásadní. Firmy, které investují do kvalitního zaškolení a budují důvěru, mají větší šanci udržet si zaměstnance i v náročných obdobích,“ konstatoval Jiří Halbrštát.
Z dlouhodobého pohledu bude podle něj nutné řešit i legislativní překážky, které brání stabilizaci pracovního trhu v tomto odvětví, jako je například zdanění spropitného. Od července platí novela zákona o daních z příjmů, která upravuje pravidla pro zdanění a vyvolává smíšené reakce.
Zaměstnanci budou mít oficiálně přiznané příjmy ze spropitného, což může pozitivně ovlivnit výši jejich důchodů a dalších sociálních dávek. Na druhou stranu jim však z těchto příjmů budou strhávány daně a pojistné.
Chybí lidé ve strojírenství
Gastronomie, hotelnictví a rekreace nejsou jedinými obory, kde je kritický nedostatek pracovních sil. Patří mezi ně také strojírenství, které je jedním z klíčových pilířů české ekonomiky a patří mezi největší průmyslová odvětví.
Jak faei.cz sdělil pracovní portál JenPráce.cz, zaměstnavatelé aktuálně nejvíce potřebují operátory výroby, obsluhu strojů a CNC strojů, zámečníky a svářeče. Nejhůře se jim shánějí kvalifikovanější pozice jako je technolog, strojní inženýr, programátor strojů či inženýr automatizace.
„Strojírenské firmy nyní potřebují kvalifikované inženýry automatizace pro zavádění pokročilých systémů řízení výroby postavených na umělé inteligenci – například pro prediktivní údržbu, adaptivní řízení kvality nebo autonomní logistiku uvnitř závodu,“ uvedl Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Průmyslové firmy dnes podle něj testují nebo rovnou nasazují AI modely, které v reálném čase analyzují provozní data ze senzorů, optimalizují nastavení CNC strojů bez zásahu člověka, nebo předvídají odchylky ve výrobě dřív, než k nim vůbec dojde.
„Inženýři automatizace aktuálně potřebují rozumět také integraci AI modelů do stávajících systémů a koordinovat nasazení s IT oddělením,“ poznamenal Španěl.
Podle údajů portálu JenPráce.cz se průměrné nástupní mzdy výrazně liší v závislosti na pracovní pozici a míře odbornosti. Mezi dělnickými profesemi dosahuje operátor výroby průměrné nástupní mzdy 31 285 korun, operátor CNC strojů si průměrně vydělá 35 364 a svářeč 39 473 korun.
„U technicky náročnějších a vysokoškolsky kvalifikovaných pozic jsou nástupní mzdy podstatně vyšší – strojní inženýr začíná s průměrnou mzdou 53 457 korun, programátor NC/CNC/PLC s částkou 54 800 korun a inženýr automatizace si v průměru přijde na 57 325 korun,“ řekl Španěl.
Tento přehled podle něj ukazuje, že technické vzdělání a specializace v oboru strojírenství se odrážejí v atraktivnějších mzdových podmínkách již při nástupu do zaměstnání.
