Tuzemské stavebnictví je v nebývalé personální krizi. A pokud se situace nezlepší, bude do pěti let chybět až 74 tisíc lidí v odborných technických profesích. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) mezi svými členskými, ale i nečlenskými organizacemi.
„Do průzkumu jsme zařadili 103 firmy různých velikostí i specializací. Dohromady v nich pracuje více než dvanáct procent všech zaměstnanců ve stavebnictví. Zkoumali jsme, jestli už nyní bojují s nedostatkem lidí a jak plánují navyšovat počty zaměstnanců,“ uvedl prezident SPS Jiří Nouza.
Dodal, že na základě údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o počtech studentů technických oborů pak tato profesní organizace vypracovala expertní předpověď dalšího vývoje. Na základě všech dat došli odborníci k nelichotivým závěrům.
Bereme každého, kdo se přihlásí
Už nyní platí, že devět z deseti stavebních firem má problém obsadit všechna potřebná pracovní místa. Manažeři těchto podniků v průzkumu uvedli, že dostupnost „kvalifikovaných sil je špatná nebo přinejmenším nedostatečná“.
Přesto bezmála 80 procent oslovených firem plánuje v dalších letech mírně až výrazně navyšovat počty zaměstnanců. Za pět let budou oslovené firmy potřebovat v průměru o pět procent více lidí než dnes. Jen mezi zaměstnanci to představuje nárůst zhruba o 11 tisíc lidí. Přibližně stejný počet bude podle odhadu SPS potřeba také mezi podnikateli a OSVČ.
„Výsledný součet 22 tisíc představuje pouze potřebný nárůst pracovníků v dalších pěti letech. Nezohledňuje však přirozený úbytek lidí – například v důsledku odchodu do důchodu,“ poznamenal technický ředitel SPS Pavel Ševčík.
Obor podle něj každoročně přichází zhruba o deset tisíc lidí. „Když tohle přičteme, budeme za pět let potřebovat o 74 tisíc pracovníků víc než nyní,“ zdůraznil Ševčík.
Personální ředitele Metrostavu Ladislav Profota k tomu dodal: „Na pozici marketéra nebo personalisty se běžně přihlásí 23 zájemců. Firmy poptávající třeba elektrikáře ale dostávají v průměru pouze čtyři životopisy, na pozice stavbyvedoucího dokonce ještě o jeden dva méně.“
Znamená to, že zaměstnavatelé si nemohou vybírat. Berou prakticky každého, kdo se přihlásí. „Nedostatek pracovních sil se tak stane základním omezením rozvoje celého sektoru stavebnictví,“ upozornil Profota.
Razantní úbytek studentů
Na nedostatku lidí má zásadní podíl rapidní úbytek studentů technických oborů – a to jak na učilištích a středních školách, tak na univerzitách. „Podle čerstvých údajů ČSÚ klesly počty studentů technických, výrobních a stavebních oborů na vysokých školách od roku 2001 o 27 procent,“ uvedl SPS.
V konkrétních číslech to znamená, že tyto obory v loňském roce studovalo o 14 tisíc studentů méně než před 24 lety. Přitom celkový počet vysokoškolských studentů vzrostl za stejné období o polovinu.
Zatímco na přelomu tisíciletí studovala technické obory víc než čtvrtina všech vysokoškolských studentů, loni to bylo jen necelých 12 procent. Relativně tedy klesl zájem o tyto obory víc než o polovinu. Podobně klesají i křivky počtu studentů na odborných učilištích a středních školách.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví uvedl, že na zhoršující se situaci dlouhodobě upozorňuje ministerstvo školství. Současně tvrdí, že stát v posledních letech upřednostňuje namísto technických oborů spíš všeobecné vzdělávání. Dotuje se zřizování lyceí.
„Lycea za mě představují skrytou hrozbu. Jsou všeobecně zaměřená, ale ministerstvo je zařadilo do kategorie odborných škol. Reálné odborné školy oberou o studenty, ale oboru nic nepřinesou,“ řekla Marie Plíhalová, ředitelka pražské Střední školy stavební v Dušní.
„V kombinaci s úbytkem studentů se navíc v dalších letech stane to, že na střední odborné školy s maturitou se začnou hlásit slabší žáci. To se propíše do nižšího počtu absolventů. Největší úpadek pak pocítí učňovské školství,“ dodala Plíhalová.
Podobně situaci vnímá i Jiří Košťál, ředitel Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy: „Zjednodušeně řečeno: Absolvent učebního oboru umí výrobek vyrobit. Absolvent ‚průmyslovky‘ ho umí navrhnout. Absolvent lycea možná prošel kolem obrázku s daným výrobkem.“
Umělá inteligence nic nepostaví
Podle prezidenta SPS Jiřího Nouzy budou důsledky devastující a nejvíc na to doplatí stát. Ten, který na jedné straně plánuje velkolepou dostavbu Dukovan, obří projekt vysokorychlostních tratí a dalších staveb, ale zároveň dělá jen minimum pro to, aby tyto projekty měl kdo realizovat.
„Nemůžu se ubránit dojmu, že řada politiků místo dlouhodobých strategií upřednostňuje jen momentální boj o hlasy voličů. A když se voličům zrovna nelíbí matematika a fyzika, klidně obětují jeden z páteřních oborů české ekonomiky,“ tvrdí Nouza.
V době, kdy mnohé obory ohrožuje nástup umělé inteligence (AI), zástupci stavebnictví upozorňují, že u nich lidé o perspektivní práci kvůli AI rozhodně nepřijdou. Technické specializace naopak představují oblast, která se neustále rozvíjí a zájemci v ní mohou najít uplatnění na celý život.
„Mohlo by se zdát, že digitalizace a robotizace ve stavebnictví omezí potřebu lidské práce. Realita je ale přesně opačná,“ uvedla Karin Bílková ze společnosti Strabag. Moderní technologie podle ní neznamenají méně lidí na stavbách.
„Ale více kvalifikovaných odborníků, kteří je dokážou využívat. Potřebujeme šikovné ruce i chytré hlavy. Technicky vzdělané absolventy, kteří budou schopni navrhovat, řídit a realizovat stavby budoucnosti,“ poznamenala Bílková.
Jistotu uplatnění potvrzuje i proděkan stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně Zdeněk Dufek: „Ani my, ani odborné střední školy a učiliště nevyrábíme kandidáty na pracovní úřady,“ sdělil.
Je tomu podle něj přesně naopak. „Poptávka zaměstnavatelů po absolventech stavební fakulty je tak vysoká, že naprostá většina studentů pracuje v oboru stavebnictví již během posledního ročníku studia,“ konstatoval Dufek.
Prakticky všichni absolventi mají možnost získat pracovní uplatnění v oboru stavebnictví. „Z dotazníkových šetření víme, že pouhých osm procent absolventů odchází pracovat mimo obor stavebnictví,“ dodal proděkan Zdeněk Dufek.
Dlouhodobě pracuje se studenty středních i vysokých škol například společnost ČEZ. Loni dokonce oznámila, že v následujících deseti letech hodlá nabrat přibližně čtyři tisíce nových odborníků nejen s technickým vzděláním.
