Nálada podnikatelů v průmyslu se ale již čtvrtý měsíc v řadě drží nezměněná. To lze vzhledem k vývoji německé průmyslové výroby a souvisejícího sentimentu považovat za ještě relativně dobrý výsledek. Na své srpnové úrovni v září stagnuje také nálada podnikatelů ve stavebnictví, které naráží na kapacitní omezení typu nedostatku vhodné pracovní síly, přičemž jinak ovšem se mu daří prakticky nejlépe za poslední desetiletí. Stavebnictví tak částečně přejímá, případně doplňuje roli průmyslu coby výrobního tahouna ekonomiky.
Nálada českých spotřebitelů klesla v září nejníže za poslední více než tři roky, tedy za celé období od července 2016. Tuzemští spotřebitelé se v rostoucí míře obávají zhoršení celkové ekonomické situace v příštích dvanácti měsících. Zatím však nenarůstají jejich obavy z propouštění. A strach z růstu cen dokonce polevuje.
Spotřebitelé si zkrátka zvykli na citelnější inflaci v blízkosti horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky ve výši tří procent. Navíc je konejší stále solidní růst mezd, který v průměru letos překoná tempo inflace o čtyři procentní body. Čtyřprocentní vyhlížený nárůst reálné kupní síly pomáhá udržovat spotřebitelskou náladu Čechů na historicky stále poměrně vysoké úrovni. Ačkoli její nejslabší úroveň za poslední více než tři roky je pochopitelně znamením, nad nímž nelze mávnout rukou.
Ekonomicky bujará léta jsou pryč. Nyní záleží na tom, jak hluboký pokles jak spotřebitelského, tak celkového sentimentu bude. Zatím se nezdá, že by pokles měl být jakkoli výrazný, spíše půjde o další pozvolný, trendový sestup. Tlumit jej v nadcházejících měsících bude stále solidní růst reálných mezd či uspokojivá úroveň stavební produkce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
