Za celé období, po něž obě země požívají plovoucí kurs, tedy do dubna 2000, je podle dat Bloombergu právě teď polská měna vůči té české nejslabší. Kurs v pátek zakončil obchodování na úrovni 5,491 koruny za jeden zlotý.
Dosud nejslabší úroveň vůči koruně vykazovala polská měna v druhé polovině září 2011, kdy se propadla až na kurs 5,499. Poprvé v historii lze tedy pořídit jeden zlotý za méně než 5,50 koruny. Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než běžně.
Oslabování polské měny plyne z několika příčin. Loni koncem roku proti němu začala intervenovat polská centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka (ČNB) během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu.
Polská centrální banka začala intervenovat proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké post-pandemické zotavování polské ekonomiky. Uměle oslabené polské měně ale nenahrává, že globální ekonomické oživení bylo letos na jaře a v létě nakonec vydatnější, než se čekalo, a to zejména díky postupujícímu očkování.
To společně s nad očekávání rostoucí inflací vede trhy k předpokladu, že centrální banky typu té americké zahájí zpřísňování své měnové politiky také dříve, než se čekalo. Což zatraktivňuje dolar a dolarová aktiva, zatímco měny jako je zlotý ztrácejí další část své lákavosti.
Navíc polská centrální banka drží základní sazbu stále na výrazně níže než ČNB. To pomáhá vysvětlit, proč zlotý ztrácí proti české koruně. ČNB svoji základní sazbu razantně zvedá. A letos ji ještě s největší pravděpodobností ještě razantně zvýší, z nynější úrovně 2,75 procenta až na 3,25.
Základní sazba ČNB tak podle sázek trhu bude během tří měsíců činit právě až 3,25 procenta. To by znamenalo, že bude o procentní bod vyšší, než základní sazba polská. Trh nyní sází na to, že základní sazba polské centrální banky vystoupá během tří měsíců ze stávající úrovně 1,25 na zhruba 2,25 procenta.
Procentní bod rozdílu v úročení představuje natolik významné vyhlížené zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři o to raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv, namísto těch ve zlotém. Což jen korunu vůči zlotému déle zpevní. Další mírné posilování koruny vůči polské měně je tedy poměrně pravděpodobné.
Slabý zlotý pochopitelně zatraktivňuje nákupy Čechů v polských obchodech. A to přesto, že polská inflace je nyní ještě výraznější, než ta česká. Polská inflace aktuálně už nyní dosahuje úrovně takřka sedmi procent a je tak nejvyšší od roku 2001. Dost pravděpodobně dále poroste. Česká inflace by úroveň sedmi procent překročit neměla. I tak ale bude nejvyšší od roku 2008.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
