Přitom inflace měla podle předpokladů z první poloviny roku v jeho druhé polovině zpomalovat a přiblížit se k úrovni dvou procent, což je hodnota cílovaná Českou národní bankou. Důvodem rychlejší než předpokládané inflace je zejména to, že vlastní ekonomický výkon České republiky a i některých zahraničních ekonomik není zatím koronavirovou krizí zasažen až tak nepříznivě, jak se předpokládalo.
Odvrácenou stranou tohoto poměrně příznivého vývoje – příznivého vzhledem k okolnostem, samozřejmě – je právě i nepolevující tempo růstu cenové hladiny. Růst cen v červenci v meziročním vyjádření vyrovnal březnové tempo, tedy tempo z počátku koronavirové krize. Vyšší než v červenci byla inflace naposledy v únoru, tedy před propuknutím koronavirové krize.
Dezinflační tlaky (tlaky zmírňující inflaci) související se koronavirovou krizí tedy byly prozatím zcela potlačeny. Nutno ovšem říci, že se tak z velké části děje proto, že ekonomika je opřena o dluhovou berličku státu, který prostřednictvím programů typu kurzarbeitu, ošetřovného nebo moratoria na splátky úvěrů vyvolává v ekonomice uměle poptávku, a to na dluh.
Tato poptávka pomáhá udržovat právě i stále značné tempo inflace. Podzim, kdy vyprchá efekt zmíněných podpůrných opatření státu nebo kdy tato opatření zmírní, vzroste míra nezaměstnanosti, zatímco inflační očekávání i samotná inflace klesnou. Inflace sestoupí pod úroveň tří procent.
Příznivé je alespoň to, že v červenci zmírňoval tlak na růst cen potravin, což je položka, na niž jsou lidé zvláště citliví. Potraviny však i tak značně přispívají k citelnému tempu inflace. V porovnání se situací před rokem výrazně zdražuje zejména alkohol, uzeniny a vejce.
Výrazně roste cena tabáku. Důvodem je podobně jako v případě alkoholu letošní zvyšování spotřební daně. Znatelně zdražuje stále také bydlení, ačkoli v případě elektřiny je už znát zmírnění cenového nárůstu. Největší šok ze zdražení elektřiny je již za námi, což je další poměrně příznivá zpráva.
Inflace v ČR i za červenec zůstane jednou z nejvyšších v EU, do konce letošního roku postupně poklesne v meziročním vyjádření k úrovni 2,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
