Ceny zemědělských výrobců meziměsíčně vzrostly o necelých sedm procent a meziročně o 2,4 procenta. Stavební práce zdražily meziměsíčně o 0,3 procenta a meziročně o 2,3 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziměsíčně vyšší o 0,5 procenta a meziročně o 3,6 procenta, což ukazuje na pokračující cenové tlaky v oblasti služeb.
Ceny zemědělských výrobců vzrostly meziměsíčně o 6,9 procenta, což představuje riziko vyššího nárůstu cen potravin pro konečné spotřebitele. V meziročním srovnání byly ceny v zemědělství vyšší o 2,4 procenta a jde o první meziroční nárůst od dubna 2023.
V rostlinné výrobě ovšem ceny téměř stagnovaly, když vyšší byly zejména ceny ovoce (+35,1 %) a olejnin (+12 %). Naopak se snížily ceny brambor (-12,8 %), obilovin (-2,7 %) a čerstvé zeleniny (-0,2 %). Nárůst cen byl zaznamenán v živočišné výrobě (+7,1 %) zejména díky vyšším cenám mléka (+15,8 %) a skotu (+10,5 %).
Na druhé straně klesaly ceny vajec (-8,9 %), prasat (-7,8 %) či drůbeže (-0,2 %). Pokles cen zemědělců se tak zdá být pro tuto chvíli u konce, což se pravděpodobně odrazí na nárůstu cen potravin. Nicméně potenciální výraznější zvýšení cen by podle nás nebylo opodstatněné, a jak potravináři, tak obchodníci by se měli chovat umírněně a nenavyšovat nadměrně své marže.
Průmyslové ceny vzrostly v meziměsíčním srovnání nejmenším možným způsobem, tedy o 0,1 procenta. Vyšší ceny byly evidovány v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ale vyšší ceny byly také v případě nápojů (+1 %), pryžových a plastových výrobků (+0,7 %) či kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+0,3 %).
Ceny potravinářských výrobků vzrostly pouze o 0,1 procenta, ale v případě často probíraného másla došlo k nárůstu o 2,3 procenta. Na druhé straně se snížily ceny chemických látek a chemických přípravků (-0,9 %) a také elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-0,6 %).
Meziročně tempo růstu průmyslových cen mírně zrychlilo z 0,6 na 0,8 procenta, ale stále jsou cenové tlaky na nabídkové straně utlumené. Poptávka po průmyslovém zboží je totiž stále utlumená a vzhledem k predikcím růstu Německa v příštím roce a možných celních restrikcí ze strany budoucí hlavy USA Donalda Trumpa nepředpokládáme zásadnější otočení kormidla.
Evropský průmysl včetně tuzemského nadále trápí energie, když v říjnu byly ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu vyšší ve srovnání s loňským říjnem o necelých pět procent.
Klesaly naopak ceny černého a hnědého uhlí (-4,3 %), chemických látek a chemických přípravků (-3,1 %) či kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (-1,5 %). Právě tyto sektory patří mezi nejpostiženější, jelikož jejich provoz je velmi energeticky náročný.
Vývoj cen průmyslových výrobců je nadále příznivý, když cenové tlaky v této oblasti nejsou k vidění. Naopak ceny v zemědělství se začínají probouzet k životu, což vytváří proinflační rizika směrem k vyšším cenám potravin. Důvody pro skokové zvýšení cen ovšem nevidíme.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
