Barel ropy Brent v přepočtu do korun byl letos v průměru v srpnu o zhruba 4,2 procenta levnější než loni v srpnu. Koruna ovšem byla letos v srpnu slabší než loni, takže tlumila efekt propadu cen ropy na světových trzích. Ropa a zemní plyn letos v srpnu meziročně zlevňovaly dohromady o 15,7 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Pokles jejich cen souvisí se stabilizací cen energií na evropském trhu. Ty však nadále zůstávají dramaticky výše než v jiných částech světa, jak minulý týden doložila Draghiho zpráva ke stavu ekonomiky EU. Například průmyslová cena plynu v EU byla loni podle zprávy o 345 procent vyšší než v USA, cena elektřiny pak o 158 procent.
Tyto značné rozdíly, které přetrvávají i letos, jsou z velké míry důsledkem války na Ukrajině a souvisejícího odpojování EU od dodávek ruských energií.
To zhoršuje konkurenceschopnost v prvé řadě německé ekonomiky, jejíž slabší poptávka následně doléhá na výrobní ceny v českém průmyslu. Ty tak rostou pomaleji jak z důvodu poklesu cen ropy, tak kvůli trvaleji slabší zahraniční poptávce.
Každopádně z hlediska České národní banky (ČNB) jejich vývoj nepředstavuje inflační riziko, pročež nebudou překážkou, aby tuzemská centrální banka v letošním roce dále pokračovala se snižováním svých úrokových sazeb.
Základní sazba ČNB by letos měla klesnout z nynější úrovně 4,5 na rovná čtyři procenta. Celoročně by letos ceny v průmyslu měly přidat 0,6 procenta. Cena ropy totiž zůstane poměrně nízká a průmyslové ceny energií nestoupnou natolik, aby vstupní ceny průmyslníků narostly vehementněji. Poptávka navíc zůstane oslabená, i kvůli stále poměrně vysokým úrokovým sazbám.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
