V meziročním vyjádření růst cen zpomalil z 24,1 procenta na 21,3 procenta. Dynamika průmyslových cen tak v listopadu výrazně zaostala za očekáváními. Tržní konsensus předpokládal růst cen meziměsíčně o 0,3 procenta a meziročně o 23 procent.
V listopadovém vývoji se odráží především předchozí korekce cen na velkoobchodních trzích s energiemi a dalšími komoditami. V důsledku toho podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) největší meziměsíční pokles cen zaznamenalo odvětví výroby koksu a rafinovaných ropných produktů.
Surová ropa Brent během listopadu zlevnila o přibližně deset dolarů za barel, v procentním vyjádření pak o zhruba deset procent. Meziměsíčně mírně klesly i výrobní ceny elektřiny a plynu. V oblasti energetiky k výraznějšímu nárůstu došlo pouze v teplárenství (výroba tepla a teplé vody, pozn. aut.), kde ceny meziměsíčně vyskočily o 12 procent.
Ve zbytku průmyslu ceny klesaly hlavně ve výrobě základních surovin, jako jsou kovy, chemické látky, plasty a textil. Naopak výrobky s vyšší přidanou hodnotou nadále vesměs zdražovaly. Více meziměsíčně stály hlavně dopravní prostředky a různé stroje.
Vysokou cenovou dynamiku si pak již několikátý měsíc v řadě udržel potravinářský průmysl, kde se ceny zvýšily v průměru o 1,1 procenta. Ceny zemědělských výrobců od července do října soustavně poměrně rychle klesaly, v listopadu však došlo k jejich nárůstu v průměru o 2,8 procenta.
Celkově lze listopadový vývoj výrobních cen považovat za pozitivní signál z hlediska zmírňování inflačních tlaků. Podle struktury cenového vývoje to zatím vypadá, že hlavním zdrojem nižší dynamiky výrobních cen je především korekce na straně komodit, spíše než klesající poptávka. I ta by se však měla v dalších měsících začít výrazněji projevovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
