Důvodem pro takto brzké zpřísnění měnové politiky je podle nich zejména inflace, která se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem. To by spolu s proinflačními riziky současného ekonomického vývoje mohlo vést k ukotvení inflačních očekávání na vyšší úrovni, než je pro banku žádoucí.
Červnové zvýšení sazeb, které čekáme v rozsahu 25 bazických bodů (bb), by tak mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat. Repo sazba by však do konce roku neměla přesáhnout jedno procento.
Poslední vyjádření členů bankovní rady ČNB ukazují na odhodlanost centrální banky zvýšit úrokové sazby již na zasedání příští středu. Společným argumentem bankéřů pro donedávna až nepředstavitelně brzké utažení měnové politiky je především aktuální inflace, která se i nadále nachází poblíž tří procent, což je i horní hranice tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle.
Nad ním se přitom růst spotřebitelských cen drží již více než dva roky. Nic na tom nezměnila ani současná pandemie, jež naopak svým nabídkovým charakterem v některých případech růst cen ještě více urychlila.
Nejzřetelněji je tento trend patrný ve výrobním sektoru, kde v důsledku jejich nedostatku výrazně zdražují vstupy do výroby. Meziroční růst cen v průmyslu tak v květnu překonal hranici pěti procent.
Zejména díky silné podpoře ze strany fiskální politiky nedošlo k poklesu příjmů většiny domácností, ba naopak pokračoval jejich poměrně svižný růst. Vliv na to mělo i snížení daňové zátěže v důsledku zrušení superhrubé mzdy. V průběhu pandemie nedošlo ani k významnému nárůstu nezaměstnanosti a řada zaměstnavatelů má již nyní opět problém sehnat vhodné pracovníky, a to bez ohledu na úroveň jejich kvalifikace.
Napětí na trhu práce, kterého jsme byli svědky v době před pandemií, tak zřejmě přetrvá a povede k tlaku na vyšší růst mezd. To, společně s postupným rozpouštěním nahromaděných úspor z předchozích měsíců, pravděpodobně podpoří spotřebitelskou poptávku a další růst cen v ekonomice.
Centrální bankéři se tak nejvíce obávají toho, aby inflace pohybující se delší dobu nad svým cílem neohrozila ukotvenost inflačních očekávání. Déletrvající růst spotřebitelských cen kolem tří procent by totiž mohl prodejce zboží a služeb utvrdit v tom, že mají své ceny zvyšovat právě v tomto rozsahu, a nikoliv o centrální bankou cílená dvě procenta.
ČNB při každé příležitosti zdůrazňuje, že jejím hlavním a zákonným mandátem je péče o cenovou stabilitu. Je tudíž pravděpodobné, že červnové zvýšení úrokových sazeb bude plnit především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplní reálnou akcí, která potvrdí její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům.
Vývoj spotřebitelských cen v příštích měsících sice zůstává i nadále hodně nejistý, rizika se však přeci jen nyní kumulují spíše na straně vyšší inflace. V důsledku výše uvedeného jsme tak nuceni znovu upravit naše očekávání ohledně prvního zvýšení úrokových sazeb, které nyní čekáme právě na červnovém zasedání ČNB v příštím týdnu.
I nadále předpokládáme, že první zvýšení základní repo sazby bude v rozsahu 25 bb. Skutečnost, že k němu pravděpodobně dojde o zhruba měsíc dříve, než jsme původně čekali, však z hlediska vývoje ekonomiky významnou roli hrát nebude, což jen podtrhuje signalizační úlohu tohoto zvýšení.
Nuance mezi tím, zda dojde k prvnímu zvýšení úrokových sazeb v červnu nebo až v srpnu, však zůstávají velmi malé a riziko naší prognózy je tak i nadále velké. Z dostupných vyjádření členů bankovní rady vyplývá, že pro zvýšení sazeb v červnu by mohlo hlasovat pět z nich.
Pro vyšší sazby podle nás zvedne ruku guvernér Jiří Rusnok, viceguvernéři Marek Mora a Tomáš Nidetzký, stejně tak členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. K ponechání sazeb na současné úrovni se nejspíše přikloní Oldřich Dědek a Aleš Michl.
Zvýšení úrokových sazeb již v červnu podle našeho názoru nijak výrazně neurychlí tempo utahování měnové politiky v letošním roce. Pro jeho druhou polovinu očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba by tak koncem roku neměla být vyšší než jedno procento.
Ke zpřísnění měnové politiky totiž přispěje pokračující posilování české koruny, jejíž kurz vůči euru očekáváme koncem roku pod 25 CZK/EUR. Zvyšování měnově politických úrokových sazeb bude pravděpodobně brzdit i nejistota kolem výskytu nových a vůči dostupným vakcínám rezistentnějších mutací koronaviru.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
