Průzkum se letos v únoru uskutečnil na reprezentativním vzorku nejen české, ale také slovenské populace, což následně umožňuje zajímavé srovnání nálad a názorů dvou národů, které po desítky let obývaly jeden stát.

Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že česká společnost upadá a že je rozvrácená. Častěji s tímto názorem ztotožňují lidé nad 54 let a také obyvatelé s nižším vzděláním. Míra souhlasu na Slovensku je ještě vyšší, s oběma výroky souhlasí téměř tři čtvrtiny populace.

Češi i Slováci nad průměrem

Agentura Ipsos ale nabídla ještě širší mezinárodní srovnání: Nejvyšší míra souhlasu s rozvrácenou společností je podle ní v Jihoafrické republice, vysokých hodnot však dosahuje i Švédsko. Naopak jako rozvrácenou svoji společnost vnímá pouze 27 procent obyvatel Singapuru.

„Pokud se podíváme na srovnání se světem, Češi i Slováci cítí o něco častěji, že je naše společnost rozvrácená a upadá, než je globální průměr,“ konstatoval Michal Kormaňák, vedoucí divize Public Affairs v Ipsos.

PSALI JSME:
„Chybí nám pocit jistoty a bezpečí,“ říká filozof Erazim Kohák

Dodal, že v této otázce panuje poměrně velký mezigenerační rozdíl. Zatímco v nejmladší generaci ve věku 18 až 24 let považuje společnost za rozvrácenou necelá polovina obyvatek, v té nejstarší (66 a více let) je to až 72 procent.

Politikům na nás nezáleží

Vnímání celé společnosti se pak projevuje také v tom, jaký mají občané jednotlivých států vztah k politikům, respektive k elitám země. Podle 58 procent Čechů a 61 procent Slováků se politici a tradiční strany o běžné lidi nestarají. Ještě vyšší hodnoty pak panují u výroku „Politická a ekonomická elita se o těžce pracující lidi nestará“, s nímž souhlasí 63 procent Čechů a 70 procent Slováků.

Pouze sedm procent Čechů a devět procent Slováků souhlasí s tím, že elity mají tendenci činit rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu většiny lidí v jejich zemi. A opět globální srovnání: Nejoptimističtější jsou v Indii či Turecku, kde je to více než pětina obyvatel.

PSALI JSME:
Lidé jsou nehorázně stádní a ochotní poslouchat kohokoli, říká psychiatr Radkin Honzák

Šest z deseti obyvatel České republiky i na Slovensku naopak potvrzuje výrok, že elity mají sklon se rozhodovat na základě vlastních zájmů a na potřebách lidí jim nezáleží.

Silný lídr a role referenda

V české i slovenské společnosti je u většiny lidí touha po silném lídrovi, který by vzal zemi zpět od bohatých a mocných. V Česku s tímto výrokem souhlasí 65 procent populace, na Slovensku 69 procent.

Tato čísla se nijak nevymykají globálnímu průměru, kde je průměrná míra souhlasu 63 procent. Nejméně pak po silném lídrovi volají v Německu, konkrétně pouze 38 procent populace.

Součástí výzkumu byla i otázka na to, zda by lidé měli rozhodovat o nejdůležitějších politických otázkách v referendech. Zatímco v Česku s tímto souhlasí 50 procent populace, na Slovensku je to 61 procent. Nejmenší příznivci referend jsou v Argentině, největší pak v Indii.

PSALI JSME:
„Peníze a politická moc se navzájem přitahují. Korupce zkrátka je a bude,“ říká filozof Sokol

Největší důvěru má prezident

Jiný aktuální průzkum – od Centra pro výzkum veřejného mínění – ukázal, že nejdůvěryhodnějším politikem v Česku je momentálně prezident Petr Pavel, kterému věří 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty.

Pavel je jediný z politiků, kdo má vyšší podíl důvěry než nedůvěry. Nejvíce lidé nedůvěřují předsedovi vlády a ODS Petru Fialovi a šéfce Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. Fialovi nedůvěřuje 79 procent občanů a Pekarové Adamové 73 procent.

Hodnocení většiny sledovaných politiků se i tak oproti obdobnému průzkumu z loňského léta zlepšilo, zejména snížením podílu nedůvěřujících.

PSALI JSME:
Právo je zaneřáděno balastem a důležitá pravidla přestávají být vidět, říká právník Karel Havlíček