Kdo je schopen odkládat si z každé výplaty část peněz stranou, většinou řeší otázku, jak úspory co nejlépe zhodnotit. I pro drobné investory je paleta investičních možností poměrně široká a lze si pořídit různé druhy cenných papírů – obvykle podílové listy fondů, akcie a dluhopisy.
Fyzické nepodnikající osoby, tedy zaměstnanci, musejí sledovat, jaké příjmy jim z daného cenného papíru plynou. Může jít o příjmy, které přicházejí po dobu držení cenného papíru, typicky jde o vyplacené dividendy z akcií a úroky z dluhopisů nebo příjmy z prodeje cenného papíru. Pokud mají lidé povinnost zisky z investic zdanit, čeká je vyplňování daňového přiznání.
Daň z výnosů na vkladech za vás odvede banka
S vyplňováním kolonek daňového přiznání si nemusejí dělat starosti lidé, kteří mají úspory uložené na úročených běžných, spořicích nebo termínovaných účtech. Ze zákona se totiž o zdanění výnosu postará přímo banka, družstevní záložna nebo spořitelní družstvo.
Získaný výnos je zdaněn 15% srážkovou daní a na účet střadatele je připsán čistý výnos z vkladu. Pokud jste například získali na úrocích 1 000 korun za rok, výše daně činí 150 korun. Přesnou výši odvedené daně uvidíte ve svém internetovém bankovnictví nebo ve výpisu z účtu.
Tržní cena cenných papírů v čase kolísá
Většina drobných investorů se poprvé seznámí s investováním prostřednictvím podílových fondů. Každý podílový fond má profesionálního správce, který sestavuje investiční portfolio z různých typů cenných papírů. Nejběžnější jsou nástroje peněžního trhu, dluhopisy a akcie.
Tržní cena těchto cenných papírů v čase kolísá a může přinášet i dodatečné příjmy v podobě vyplacených úroků a dividend. O zdanění těchto příjmů se drobný investor jako podílník fondu nemusí starat – podílové fondy je totiž reinvestují.
Kdo je osvobozen od platby daně
Investoři musejí zpozornět až v okamžiku prodeje podílových listů. „Drobní investoři jsou osvobozeni od daně z příjmu v případě, že úhrn příjmů z prodeje nepřesáhl 100 tisíc korun v rámci jednoho zdaňovacího období,“ vysvětluje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.
Od daně jsou také osvobozeny příjmy z prodeje podílových listů, pokud je splněn takzvaný časový test. „Jestliže doba mezi nákupem a prodejem podílových listů překročí tři roky, je investor bez ohledu na to, jak vysokou částku prodejem získal, od daně osvobozen,“ dodává Roman Outrata s tím, že ani v jednom případě se příjmy do daňového přiznání neuvádějí.
V případě, že podílník nesplňuje podmínky pro osvobození, musí příjem z prodeje zdanit. Příjmy z prodeje podílových listů jsou podle § 10 zákona o daních z příjmů považovány za ostatní příjmy. Od těchto příjmů lze odečíst prokazatelně vynaložené výdaje na jejich dosažení, typicky jde o pořizovací cenu cenného papíru a související poplatky. Rozdíl mezi příjmy a výdaji poté tvoří dílčí základ daně. Zisk z prodeje podílových listů jednoho fondu lze ponížit o případnou ztrátu z prodeje podílových listů jiných fondů dosaženou ve stejném zdaňovacím období.
A co příjmy ze zahraničí?
Zkušenější investoři si s oblibou sami sestavují portfolio z vybraných akcií a dluhopisů. Na rozdíl od podílových fondů získává případné pravidelné úroky a dividendy přímo investor. Pokud jsou tyto příjmy vypláceny emitentem se sídlem v České republice, podléhají 15% srážkové dani. Tu srazí a odvede přímo emitent a tento příjem se tak do daňového přiznání neuvádí.
„V případě dividend a úroků přijatých ze zahraničí jde o příjmy z kapitálového majetku dle paragrafu 8 zákona o daních z příjmů. Příjmy opět podléhají 15% srážkové dani, není možné od nich odečíst související výdaje, ale lze započíst daň sraženou plátcem v zahraničí,“ vysvětluje Outrata.
Pokud jde o prodej akcií nebo dluhopisů na burze, příjmy se daní obdobně jako v případě podílových fondů a při splnění daných podmínek lze uplatnit osvobození.
