Na povrch Měsíce vstoupilo v letech 1969 až 1972 celkem dvanáct mužů. Od té doby nikdy. V roce 2024 by se měl tento počet v rámci programu Artemis rozšířit, poprvé v historii navíc poletí na Měsíc žena. A bude to návrat s významnou českou stopou.
Mise na Měsíc se zúčastní tuzemská inovátorská společnost Advacam, která má mimo jiné pomoci nalézt odpověď na jednu z nejdůležitějších otázek cestování ve vesmíru – jak ochránit posádku a zařízení před negativními účinky kosmického záření. Výzkum radiace bude pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zajišťovat americká Státní univerzita v Louisianě, která si ke spolupráci pozvala právě Advacam.
Firma je výrobcem jedinečných zobrazovacích detektorů, které dnes používají například astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Detektory Advacamu, který se stane první českou firmou, jejíž produkt se dostane na Měsíc, tam dopraví bezpilotní let společnosti Intuitive Machines. Měsíční přistávací modul IM Nova-C bude vypuštěn z rakety SpaceX Falcon 9 v prvním čtvrtletí 2022. Na povrchu Měsíce stráví dva týdny, než podlehne lunární noci.
„Máme modely a prognózy zdravotních rizik pro člověka na Měsíci, ale dosud nemáme skutečná měření složení záření na měsíčním povrchu,“ říká odborný asistent Jeffery Chancellor ze Státní univerzity v Louisianě. „Nyní, když získáme skutečná data, můžeme je použít k ověření našich modelů, k lepším predikcím a ke zvýšení bezpečnosti budoucího cestování vesmírem.“
Extrémní podmínky
Data budou sbírat vysoce sofistikované miniaturizované detektory MiniPIX TPX3, které mohou měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice. „Náš vývojový tým minimalizoval velikost, váhu a spotřebu energie detektoru tak, aby jej přizpůsobil použití ve vesmíru,“ řekl Jan Sohar, výkonný ředitel Advacamu.
Špičkové detektory, které prošly mimořádně přísným certifikačním procesem NASA pro použití v extrémních podmínkách vesmíru, budou vystaveny nové výzvě – nepoletí uvnitř plavidla jako je tomu například na ISS, ale budou umístěny na externím rameni modulu. „Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo. Bude muset vydržet rozdíly teplot víc než sto stupňů a zároveň si udržet svoji citlivost,“ vysvětlil Jan Jakůbek, vědecký ředitel Advacamu.
Modul, který několikrát obletí Zemi a pak zamíří k Měsíci, bude sbírat data po celou dobu letu. „Pošleme na Zemi všechna data, která ve vesmíru naměříme. Tato mise je unikátní v tom, že Advacam dostane zcela neomezené přenosové pásmo. To není vůbec běžné, díky tomu můžeme měřit nepřetržitě,“ dodal Jakůbek.
Mezinárodní spolupráce
Podle ředitele společnosti Jana Sohara je filozofií Advacam uneustálá inovace a hledání řešení dosud nevyřešených úkolů. „Jádrem společnosti je silný vědecký tým, který funguje plně komerčně. Dnes prodáváme naše detektory globálně do různých průmyslových odvětví. Věříme, že data a zkušenosti z této mise nás posunou znovu dále,“ konstatoval Sohar.
Detektor MiniPIX TPX3, který poletí na Měsíc, vychází z dlouholeté spolupráce Advacamu s Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT a švýcarským CERN, a navazuje na třicet let trvající mezinárodní vývoj novodobých zobrazovacích čipů Medipix.
Pro použití ve vesmíru byla tato technologie také rozvíjena ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA). Vývoj detektoru byl podpořen grantem Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci projektu Rademet.
Český kosmický průmysl
Kosmický průmysl přitom patří v současnosti k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících odvětví. A stranou nezůstávají právě ani české podniky, kterým právě zakázky z tohoto odvětví zajistily práci i během koronakrize. Jedním z nich je brněnská společnost Frentech Aerospace.
„Více než polovinu obratu nám dělá vesmírný průmysl. Ten se neřídí covidem, politickými půtkami či restrikcemi v jiných odvětvích. Má totiž jiná pravidla hry. A díky tomu máme dneska práci,“ řekl Pavel Sobotka, ředitel Frentech Aerospace a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě jeho firma je jednou z nejaktivnějších českých společností na poli kosmických projektů.
Firma například vyvinula v programech Evropské vesmírné agentury (ESA) speciální mechanismus pro rozevírání solárních panelů. Po dokončení projektu tato technologie uspěla v komerční zakázce na dodávku tohoto mechanismu pro 81 telekomunikačních družic konstelace Iridium Next, a tím i otevřela společnosti Frentech dveře k dalším komerčním zakázkám. Šlo přitom o dodávku za 50 milionů korun.
Zájem o vesmírný byznys dokládají rovněž čísla: Zatímco v roce 2008, kdy se Česká republika stala členem ESA, se jejích projektů v tuzemsku účastnilo pouhých patnáct firem a 111 zaměstnanců. O deset let později to bylo už více než šedesát firem a bezmála 600 zaměstnanců. Nyní jsou už české firmy uznávanými členy mezinárodních dodavatelských řetězců ve výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů.
„Česká republika to dělá dobře. Má obrovský potenciál, protože je tu ještě spousta chytrých lidí. Je potřeba vesmírné aktivity nadále podporovat na všech stranách. Pak máme šanci být za deset let zase jinde,“ řekl Vít Lédl, výkonný ředitel centra Toptec a vědecký pracovník Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR.
