Čerstvá data Českého statistického úřadu (ČSÚ) hovoří jasně: Průmyslová výroba v Česku v červnu meziměsíčně poskočila o 0,7 procenta, ale meziročně kvůli vyšší srovnávací základně klesla o 3,4 procenta. Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, průmysl nadále prochází útlumem. Pokračuje nedostatečná poptávka a v automobilovém průmyslu i problémy s dodávkami.
„Dlouhodobě dochází k poklesu výroby strojů a v těžebním průmyslu, které zvláště doplácejí na vysokou energetickou náročnost a ztrátu evropské konkurenceschopnosti ve světovém meřítku. Navíc se průmysl potýká s poměrně vysokými náklady, kvůli nadále poměrně citelným úrokovým sazbám v Česku,“ uvedl pro faei.cz Kovanda.
Dodal, že průmyslníci čelí růstu nákladů. Inflace v oblasti vstupů je podle nich nejvyšší od ledna 2023, například kvůli zdražování mezinárodní přepravy v důsledku napjaté geopolitické situace. Průmyslníci ale nemohou takto rostoucí náklady v době poměrně slabé poptávky, tlumené nadále poměrně vysokými úrokovými sazbami, dostatečně přenášet na zákazníky a odběratele.
„Což omezuje ziskovost průmyslníků, tedy i jejich investice, a samotnou jejich výrobu. Investice podvazují i zmíněné poměrně vysoké úrokové sazby,“ konstatoval Kovanda. Podmínky v tuzemském průmyslu se podle něj zhoršují více než dva roky: „Průmysl se tak rozhodně zatím nevzpamatovává z neblahého dopadu invaze Ruska na Ukrajinu a souvisejících sankcí.“
„Invaze a sankce zejména vedly k výraznému růstu cen energií, které jsou v Evropě stále na několikanásobcích úrovně v Asii či Spojených státech. To snižuje konkurenceschopnost evropského průmyslu v čele s tím německým, což vytváří silný tlak na pokles výroby právě i v Česku,“ uvedl Kovanda.
Pokles umocňují už zmiňované vysoké úrokové sazby, které jsou důsledkem extrémní inflace uplynulých dvou let, což je podle Kovandy další důsledek ruské invaze a souvisejících západních sankcí. „Úrokové sazby budou během zbytku letoška klesat, avšak výraznější oživení průmyslové výroby a zásadnější zlepšení podmínek v průmyslu čekat nelze,“ odhadnul Lukáš Kovanda.
Pozitivem je podle něj alespoň to, že zatím nedochází k výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti. „Kvůli stále vysokému počtu neobsazených pracovních pozic, kvůli stárnutí české populace i omezené imigraci a uplatňování pracovníků ze zahraniční má český trh práce i v oblasti průmyslu stále i přes naznačený nepříliš příznivý vývoj poměrně vysokou absorpční schopnost,“ dodal Kovanda.
Omezený vliv automobilek
Vlivu automobilového průmyslu na celkové výsledky průmyslové výroby si všímá ve svém komentáři pro faei.cz rovněž Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank. „K výraznému zhoršení pohledem meziročních dat přispěl zejména omezený vliv automobilového průmyslu,“ poznamenal Mikušek. Byť, jak připomněl, za celé první pololetí je výroba v automotive „jen“ o 1,8 procenta nižší než vloni.
„K obdobnému vývoji došlo i ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, která k propadu v průmyslu přispěla ve výši mínus 0,7 procentního bodu, když meziročně poklesla dokonce o 28,8 procenta,“ sdělil Mikušek. Nadále přetrvává negativní trend také v dalších oblastech včetně výroby strojů a zařízení.
Pozitivní trend naopak zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, jejíž meziroční růst přesáhl čtyři procenta. Jde také o důsledek velmi teplého jara a léta, kdy se enormně zvýšil prodej klimatizací. O několik procent se zvýšila také výroba chemických látek a chemických přípravků, poklesla naopak těžba a dobývání surovin.
„Výhled do budoucna se mírně zlepšil, když v meziročním srovnání došlo k růstu poptávky o 4,1 procenta. V tom se nejvíce projevuje vysoká poptávka po produkci v automotive (+11,3 %), která do celkového rozkladu růstu zakázek přispěla ve výši 4,25 procentního bodu, dále je růst značný i v případě výroby ostatních dopravních prostředků,“ sdělil Vít Mikušek z Raiffeisenbank.
Dodal, že „světlo na konci tunelu“ pro tuzemský průmysl zatím nepomáhá přiblížit ani situace v zahraničí, když zejména propad výkonu německé ekonomiky v druhém kvartále a zhoršení v předstihových ukazatelích nepřidaly na optimismu ani pro nadcházející měsíce.
„Navíc zůstává otázkou i vůdčí schopnost českého automobilového průmyslu, který sice nadále roste, nicméně tempo růstu slábne. Přesto očekáváme, že nejpozději ve čtvrtém kvartále tohoto roku by mělo odložené oživení v zahraničí českému průmyslu pomoci dosáhnout kladných výsledků,“ poznamenal Mikušek.
Nárůst nových zakázek
Také Dominik Rusinko, analytik ČSOB, vidí jako pozitivní nárůst hodnoty nových zakázek –meziměsíčně dokonce o 6,1 procenta. „Hlavním tahounem byl opětovně automobilový průmysl, kde hodnot nových zakázek vzrostla o více než desetinu. Naopak pokles zakázek pokračoval ve strojírenství, výrobě základních kovů, hutnictví a slevárenství,“ sdělil faei.cz Rusinko.
Vývoj v tuzemském průmyslu ale podle něj zůstává silně rozkolísaný, většina sektorů čelí útlumu kvůli slabé zahraniční poptávce. „Dostupná měkká červencová data signalizují pokračující problémy tuzemského průmyslu. Index nákupních manažerů (PMI) například poklesl na 43,8 bodů a už déle než dva roky se tak nachází hluboko v pásmu kontrakce,“ upozornil analytik.
Průmyslová výroba bude podle něj v druhé polovině roku přinejmenším „přešlapovat na místě“, za celý rok odhaduje jen velmi mírný růst na úrovni černé nuly. „Rizika jsou navíc vychýlena negativním směrem – ať již jde o slabý výkon německé ekonomiky, rostoucí riziko recese ve Spojených státech, poruchy v dodavatelských řetězcích nebo vyšší geopolitické napětí,“ dodal Rusinko.
