České hospodářství ve druhém čtvrtletí přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, resp. 0,5 procenta,“ připomíná Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Meziroční růst ekonomiky podle jeho názoru táhla hlavně spotřeba domácností. „Ty po dvou letech citelného propadu reálných příjmů letos registrují určité zlepšení své finanční situace, vyhlížejí celoroční vzestup reálných příjmů, což je osměluje k vyšší spotřebě,“ říká Kovanda.
„Struktura HDP zatím není k dispozici, ale podle komentáře statistiků ekonomiku táhla dál spotřeba domácností, zatímco ji brzdí pokračující odbourávání zásob a pravděpodobně i relativně slabá investiční aktivita, projevující se kromě jiného slabými výkony průmyslu a stavebnictví,“ potvrzuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
„Spotřeba domácností je podpořena zejména po velmi dlouhé době růstem reálných mezd, které dosahuje dokonce vyššího tempa kvůli výraznějšímu poklesu inflace. Podobný vývoj očekáváme i ve druhé polovině roku, kdy pravděpodobně ne výhradně, ale primárně rostoucí útraty domácností budou hnacím motorem růstu české ekonomiky, vysvětluje Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.
„Oživení spotřeby domácností, i když stále jen pozvolné, by mělo souviset především s obnoveným růstem reálných mezd a vyšším spotřebitelským sentimentem. Spotřeba vlády rostla svižným tempem již v předchozích čtvrtletích. V rámci domácí poptávky ovšem komentář ČSÚ nezmiňuje fixní investice,“ všímá si ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Ty v 1. kvartále mezičtvrtletně klesly o 1,8 procenta a my očekáváme, že pokles pokračoval rovněž ve druhém čtvrtletí. Působit by na to měl stále slabý výkon průmyslu, podprůměrná důvěra podnikatelů a stejně tak i vysoká srovnávací základna,“ říká Gürtler a připomíná, že spotřeba domácností byla v prvním letošním čtvrtletí oproti předpandemickému období stále o 5,5 procenta nižší.
„Předběžný odhad HDP za druhé čtvrtletí naznačuje, že se české hospodářství pomalu a nejistě nadechuje k alespoň mírnému oživení,“ zkouší vnést do statistických údajů alespoň náznak optimismu Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu ČR.
Ale jedním dechem dodává: „I přes určité zlepšení například u vývoje inflace či zvýšení spotřeby domácností a vlády se podniky stále potýkají s relativně nízkou domácí i zahraniční poptávkou, o čemž svědčí slabé hodnoty nových průmyslových zakázek dle ČSÚ nebo ekonomický sentiment firem zaznamenaný v kvartálních šetřeních. Varující je také překvapivě nízký investiční apetit firem.“
Podle Čížka řada tuzemských podniků pociťuje nejistotu v souvislosti s dalšími faktory, jako je pomalejší než očekávané oživení domácí i evropské ekonomiky, vysoké ceny energie či jiných vstupů, nedostatek pracovní síly, ale také narůstající regulace. „Investičně zaměřený průmysl marně čeká v celé Evropě na oživení,“ podotýká v této souvislosti Jan Bureš z Patria Finance.
Podle předběžného odhadu měla negativní vliv na český HDP zahraniční poptávka. „To je samozřejmě pro malou otevřenou ekonomiku, jako je ta naše, velkým problémem. Oživení našich hlavních proexportních trhů je pomalejší, než v jaké jsme doufali, což má negativní konsekvence pro české exportéry a zejména pro ty působící v průmyslu,“ říká analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Důvodem je především špatná kondice německého průmyslu, který se potýká s podobnými obtížemi, jako ten náš. Jsou to primárně vysoké ceny energií a nízká zahraniční poptávka, především z Číny, jejíž ekonomické tempo zaostává za očekáváními. Druhá polovina roku by sice podle nás měla nabídnout pozitivnější obrázek, ale rizika k nižšímu růstu jsou znatelná,“ domnívá se Kron.
To by podle něj mělo negativní dopad i na český průmysl, jelikož ten je významným subdodavatelem Německa. Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, k tomu dodává predikci: Vzhledem k přetrvávajícím slabým výsledkům posledních podnikatelských nálad v průmyslu napříč Evropou jsou rizika pro náš odhad růstu pro letošní rok (1,3 %) vychýlena směrem dolů.“
„Pro Česko velmi důležitá zahraniční poptávka zůstává stále utlumená a ani ve druhé polovině roku nemusí dojít k jejímu výraznějšímu růstu. To je hlavní riziko pro tuzemskou ekonomiku v krátkém období. Z dlouhodobého hlediska je rizikem případné vítězství Donalda Trumpa a jeho politika týkající se mezinárodního obchodu,“ upozorňuje Martin Kron z Raiffeisenbank.
„Měsíční indikátory z reálné ekonomiky za duben a květen byly poměrně dost slabé a pokud červnové statistiky nepřinesou zlepšení, je možné, že výsledek za druhé čtvrtletí bude nakonec revidován směrem dolů. V tomto směru působí také aktuálně zveřejněný údaj pro Německo. Tam HDP ve druhém kvartále mezičtvrtletně klesl o 0,1 procenta,“ dodává Martin Gürtler z Komerční banky.
„Pozdější oživení průmyslu nás může vést k revizi HDP pro rok 2024 lehce směrem dolů a pro rok 2025 lehce vzhůru,“ domnívá se Jan Bureš z Patria Finance. Původně jsme v letošním roce očekávali růst HDP okolo 1,5 procenta, nyní považujeme za realističtější výsledek okolo jednoho procenta,“ říká Martin Kron z Raiffeisenbank.
K podobného odhadu dochází i Lukáš Kovanda z Trinity Bank: „Za celý letošní rok česká ekonomika přidá rovné jedno procento, v příštím pak 1,8 procenta. Rizikem pro ni je i to, že by Česká národní banka (ČNB) postupovala s redukcí úrokových sazeb příliš pomalu. Slabší než očekávaný růst české ekonomiky je z hlediska centrální banky důvodem spíše pro výraznější snižování úrokových sazeb.“
Menší růst ekonomiky letos předpokládají v Komerční bance. „Očekáváme růst ekonomiky o 0,7 procenta a příští rok jeho zrychlení na 1,9 procenta. K oživení by měla pomoci především vyšší spotřeba domácností, která byla dosud jeho hlavní brzdou. Nevyzpytatelnou položkou, která mohla vývoj ekonomiky také opět významně ovlivnit, jsou zásoby,“ říká ekonom banky Martin Gürtler.
„Extrémně utažené peněženky sice Češi dál pootevírají, ale vzhledem ke struktuře české ekonomiky nemůže pouze samotná vyšší spotřeba domácností zajistit mnohem rychlejší tempo růstu. Pro nás velmi důležitá zahraniční poptávka zůstává stále utlumená a ani ve druhé polovině roku nemusí dojít k jejímu výraznějšímu růstu,“ uzavírá analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Zklamal průmysl? To je jako krmit sprintera pampeliškama, dát mu na nohy gumovky a pak říct, že byl poslední a zklamal…