Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu

Názor
Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry Evropské unie podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne ze včera zveřejněných údajů Eurostatu.
Zásadní výzvě budou veřejné rozpočty ČR čelit letos a příští rok, kvůli loni schválenému daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy. Ilustrační foto: Vláda ČR

ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.

Pokud však bereme v potaz čistě hospodaření vlády, jejíž rozpočet je jednou částí veřejných rozpočtů (další jsou například rozpočty krajů a obcí – pozn. aut.), vykazuje Česko za loňský rok v rámci EU nadprůměrně vysoký výsledek. Deficit hospodaření Babišovy vlády totiž v roce 2020 představoval 6,4 procenta HDP (podle statistiky Eurostatu jde o necelých 361 miliard korun).

Přitom EU jako celek vykazuje na úrovni vládního hospodaření schodek jen 5,9 procenta HDP. Vláda ČR si ovšem vedla nejlépe mezi vládami Visegrádských zemí, neboť slovenská vykazuje za rok 2020 deficit 6,7 procenta HDP, maďarská 7,3 procenta HDP a polská dokonce ve výši osmi procent HDP.

Obce a kraje v ČR hospodařily loni s přebytkem 0,3 procenta HDP (podle statistiky Eurostatu jde o 14,5 miliardy korun), který představuje nejvyšší úroveň přebytku na úrovních místních vlád mezi všemi zeměmi EU.

PSALI JSME:
Loňská pandemická ztráta české ekonomiky činí zhruba 600 miliard korun

Místní vlády ve Švédsku, Španělsku a Bulharsku se s Českem dělí o první příčku v pomyslném žebříčku zemí EU dle výše přebytku rozpočtů místních vlád. Průměr za celou EU na úrovni místních vlád za loňský rok odpovídá vyrovnanému výsledku hospodaření, tedy ani přebytku, ani schodku.

České místní vlády, tedy obce a kraje, vykazují v souhrnu přebytek dlouhodobě. Za léta 2015 až 2020 odpovídá průměrný výsledek jejich hospodaření přebytku 0,6 procenta HDP, což je za dané období nejvíce v celé unii. EU jako celek na úrovni místních vlád vykazuje za léta 2015 až 2020 průměrně hospodaření s přebytkem pouze 0,1 procenta HDP.

Úrok na veřejném dluhu ČR loni odpovídal 43,4 miliardy korun. To je ovšem až devátý nejvyšší údaj v novodobé historii ČR, tedy za období od roku 1993. Nejvyšším úrokovým nákladům čelila veřejná kasa ČR v roce 2012, kdy představovaly 57,8 miliardy korun. Úrokové platby ČR loni odpovídaly 0,8 procenta HDP, což je v rámci EU citelně podprůměrný údaj – průměr odpovídá 1,4 procenta HDP.

Narostly však z hodnoty 0,7 procenta HDP v roce 2019. Jde o první meziroční nárůst hodnoty úrokových plateb v poměru k HDP od roku 2012. Méně než Česko na úrocích ve vztahu k HDP platilo loni Estonsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Lucembursko a Nizozemsko.

PSALI JSME:
Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z něj ven

Celkově lze loňské hospodaření veřejných rozpočtů ČR hodnotit v kontextu vývoje v EU příznivě. Je třeba doplnit, že veřejné kase ČR zajistily nadprůměrně příznivý výsledek svým v souhrnu poměrně citelně přebytkovým hospodařením obce a kraje.

I bez jejich pozitivního přispění, čistě na úrovni vlády, skončilo loni hospodaření v ČR lépe, než v dalších zemích Visegrádu, což je rovněž příznivý výsledek. Nutno však říci, že zásadní výzvě – zásadnější než v mnoha dalších zemích EU – budou veřejné rozpočty ČR čelit letos a příští rok, kvůli loni schválenému daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy.

Stále poměrně nízká úroveň úrokových plateb ČR ale signalizuje, že Česko má poměrně značný prostor na to, aby si s touto výzvou poradilo. Věrohodný plán pokrizové konsolidace veřejných rozpočtů ČR je však nutné představit co nejdříve, z minulosti věčně žít nelze.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP

×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

ČNB ponechala sazby beze změny, jak se čekalo

Česká národní banka (ČNB) podle očekávání na dnešním měnově politickém zasedání úrokové sazby neměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 procenta a změn nedoznala ani diskontní a lombardní sazba (0,05 % a 1,00 …

Stát na dostavbě dálnice D4 ušetří až šest miliard

Dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem může začít. Francouzské konsorcium DIVia podepsalo s ministerstvem dopravy smlouvu, které mu umožní čerpat od bank úvěry v hodnotě 12,5 miliardy korun. Projekt rekonstrukce …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru