ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
Pokud však bereme v potaz čistě hospodaření vlády, jejíž rozpočet je jednou částí veřejných rozpočtů (další jsou například rozpočty krajů a obcí – pozn. aut.), vykazuje Česko za loňský rok v rámci EU nadprůměrně vysoký výsledek. Deficit hospodaření Babišovy vlády totiž v roce 2020 představoval 6,4 procenta HDP (podle statistiky Eurostatu jde o necelých 361 miliard korun).
Přitom EU jako celek vykazuje na úrovni vládního hospodaření schodek jen 5,9 procenta HDP. Vláda ČR si ovšem vedla nejlépe mezi vládami Visegrádských zemí, neboť slovenská vykazuje za rok 2020 deficit 6,7 procenta HDP, maďarská 7,3 procenta HDP a polská dokonce ve výši osmi procent HDP.
Obce a kraje v ČR hospodařily loni s přebytkem 0,3 procenta HDP (podle statistiky Eurostatu jde o 14,5 miliardy korun), který představuje nejvyšší úroveň přebytku na úrovních místních vlád mezi všemi zeměmi EU.
Místní vlády ve Švédsku, Španělsku a Bulharsku se s Českem dělí o první příčku v pomyslném žebříčku zemí EU dle výše přebytku rozpočtů místních vlád. Průměr za celou EU na úrovni místních vlád za loňský rok odpovídá vyrovnanému výsledku hospodaření, tedy ani přebytku, ani schodku.
České místní vlády, tedy obce a kraje, vykazují v souhrnu přebytek dlouhodobě. Za léta 2015 až 2020 odpovídá průměrný výsledek jejich hospodaření přebytku 0,6 procenta HDP, což je za dané období nejvíce v celé unii. EU jako celek na úrovni místních vlád vykazuje za léta 2015 až 2020 průměrně hospodaření s přebytkem pouze 0,1 procenta HDP.
Úrok na veřejném dluhu ČR loni odpovídal 43,4 miliardy korun. To je ovšem až devátý nejvyšší údaj v novodobé historii ČR, tedy za období od roku 1993. Nejvyšším úrokovým nákladům čelila veřejná kasa ČR v roce 2012, kdy představovaly 57,8 miliardy korun. Úrokové platby ČR loni odpovídaly 0,8 procenta HDP, což je v rámci EU citelně podprůměrný údaj – průměr odpovídá 1,4 procenta HDP.
Narostly však z hodnoty 0,7 procenta HDP v roce 2019. Jde o první meziroční nárůst hodnoty úrokových plateb v poměru k HDP od roku 2012. Méně než Česko na úrocích ve vztahu k HDP platilo loni Estonsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Německo, Lucembursko a Nizozemsko.
Celkově lze loňské hospodaření veřejných rozpočtů ČR hodnotit v kontextu vývoje v EU příznivě. Je třeba doplnit, že veřejné kase ČR zajistily nadprůměrně příznivý výsledek svým v souhrnu poměrně citelně přebytkovým hospodařením obce a kraje.
I bez jejich pozitivního přispění, čistě na úrovni vlády, skončilo loni hospodaření v ČR lépe, než v dalších zemích Visegrádu, což je rovněž příznivý výsledek. Nutno však říci, že zásadní výzvě – zásadnější než v mnoha dalších zemích EU – budou veřejné rozpočty ČR čelit letos a příští rok, kvůli loni schválenému daňovému balíčku a zrušení superhrubé mzdy.
Stále poměrně nízká úroveň úrokových plateb ČR ale signalizuje, že Česko má poměrně značný prostor na to, aby si s touto výzvou poradilo. Věrohodný plán pokrizové konsolidace veřejných rozpočtů ČR je však nutné představit co nejdříve, z minulosti věčně žít nelze.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
