
V mnoha případech totiž mají domácnosti nastavené tarify, které patří k nejdražším na trhu. Jejich nevýhodou je, že nereagují adekvátně na poklesy cen na trhu.
Objem zbytečně utracených peněz se podle dat, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost bezDodavatele, za více než dva roky zvýšil na téměř 23 miliard korun.
Rozdíly mezi ceníkovými sazbami některých dodavatelů a skutečnými cenami na trhu přitom nejsou zanedbatelné. Podle údajů bezDodavatele se v červnu lišil průměrný tržní tarif od běžné ceníkové ceny na dobu neurčitou o více než 350 korun za megawatthodinu.
Uspořené tisícikoruny
Domácnosti s průměrnou roční spotřebou tři megawatthodiny (MWh) tak mohou každý rok ušetřit pět až šest tisíc korun.
„Více než polovina českých domácností má stále staré, původní smlouvy na dobu neurčitou, které v sobě skrývají velmi nevýhodné tarify. Přesto je zákazníci mění za pružnější a výhodnější tarify jen výjimečně,“ uvedl Libor Holub, výkonný ředitel bezDodavatele.
Důvodů je podle něho více. Obavy ze změny, z neznámého „procesu“ nebo nechuť se tomu věnovat kvůli pár korunám.
„Ti, co už přišli na to, že je to bezpečné, jednoduché, že halíře dělají talíře a že se už o nic nemusejí starat a mají dlouhodobě nejlepší cenové podmínky, jsou nadšení a říkají, proč jsme to neudělali dřív,“ dodal Holub.
Kalkulačka bezDodavatele ukazuje, o kolik peněz rodiny přicházejí kvůli zbytečnému přeplácení za elektřinu se smlouvou s nevýhodnými tarify. Například od ledna 2023 do července 2025 mohla jedna domácnost s průměrnou spotřebou okolo tří MWh ušetřit více než 11 tisíc korun.
Aktuální stav kopírují flexibilní tarify, které jsou vázané transparentně na aktuální vývoj na trhu. Pro spotřebitele mohou představovat cenově výhodnou alternativu, ale dobré je všechny výhody a nevýhody pečlivě zvážit.
Trend chytré spotřeby
S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se v evropských zemích prosazuje model chytré spotřeby, tedy přizpůsobení spotřeby a dodávky přebytků do sítě hodinovým cenám spotového trhu.
Společnost bezDodavatele uvedla, že flexibilní tarify, které odrážejí aktuální situaci na trhu, jsou běžnou praxí například ve Skandinávii, kde je využívá většina domácností. Ve Švédsku přesahuje jejich podíl 75 procent, ve Finsku jsou díky chytrým měřičům standardem.
Podobný přístup zavedly i země, jako Belgie nebo Nizozemsko. Tamní domácnosti jsou motivovány k vyšší spotřebě během přebytků, typicky v noci nebo za slunečných dní.
Relativně brzy se podle bezDodavatele stane nabídka flexibilních tarifů povinností i v Německu. Cílem je zvýšit stabilitu sítě a podpořit spotřebu čisté a levnější energie. Česko se tímto směrem teprve vydává.
Věnovat větší pozornost smluveným tarifům se vyplatí také proto, že letos spotřeba elektřiny po několika letech poklesu opět stoupá. Dokládají to data Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Za první čtvrtletí byl meziroční nárůst o 2,7 procenta.
„Je to potvrzení, že období kontinuálních poklesů skončilo,“ konstatoval Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ. Dodal, že výrazně vzrostla zejména spotřeba domácností – o více než devět procent. Tento trend pokračoval i v dalších měsících, takže za první pololetí vzrostla spotřeba elektřiny o 2,6 procenta.