„Navýšení mezd, které firmy plánují na rok 2024, se bude v průměru pohybovat do deseti procent,“ upřesnil na základě výsledků výzkumu Tomáš Pacovský, managing partner společnosti PKF Apogeo, s tím, že menší firmy s 1-49 zaměstnanci přistupují k lidem zpravidla individuálně a plošná opatření vzhledem k nárůstu inflace nezaváděly.
Podle šetření firmy zároveň reagují na změny v legislativě platné od 1. října letošního roku, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují, nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 procent dotazovaných subjektů.
Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo 11 procent firem, dalších 27 procent je nejspíše omezí či nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 procent dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám.
„Věřím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ informovala Jana Hajdová, Payroll & HR Outsourcing Team Leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený,“ dodává.
Podniky, jak vyplynulo z průzkumu, přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: Za důležité je považuje zhruba 82 procent z nich. „Malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ uvedl partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.
Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíce korun měsíčně. Čtvrtina firem ale takto investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5-5 tisíce korun a devět procent 6-10 tis. Kč. Zbytek konkrétní částky neeviduje, nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i přes 20 tisíc korun.
Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 % zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 %), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 procent firem.
„Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ uvedla Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a tzv. work-life balance (skloubení práce a volného času).
Samostatnou kapitolou je podle výsledků průzkumu home office. Práce z domova byla ještě před několika roky jednoznačně považována za benefit, postupně se ale stala standardním prostředkem k řízení efektivity. Podle Pavla Postla ji umožňují průměrně přes dvě třetiny firem, 39 procent z toho plošně.
Vzhledem k nové legislativě ale plánuje možnost práce z domova omezit 21 procent firem. Nejčastěji jsou to ty největší s 500 a více zaměstnanci (27 %). Je možné, že tady ještě dojde k posunům – původní návrh zaměstnavatele dost vystrašil, ale po aktualizaci už novela nepůsobí tak zle. Naopak možná v souvislosti s výše uvedeným firmy svůj postoj k home office přehodnotí.
Průměrně zhruba tři čtvrtiny firem využívají podle výzkumu outsourcing, přičemž nejčastěji outsourcují účetní a daňové činnosti, a to zejména malé společnosti s méně než 50 zaměstnanci. Velké firmy naopak účetní a daňové služby outsourcují signifikantně méně. Tyto firmy nejčastěji externě zajišťují právní a administrativní funkce, facility a správu nemovitostí.
Mezi nejčastější důvody využívání outsourcingu pro řešení nedostatku pracovní síly patří potřeba snižování nákladů. U středně velkých firem hraje roli významně častěji rostoucí tempo technologií a digitální transformace. Podobně pro velké firmy je hlavním důvodem přístup k novým technologiím a postupům.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
