Žádné velké změny, protože zhruba tři čtvrtiny firem tento oblíbený zaměstnanecký benefit už beztak využívají. O jeho rozšíření se tedy postaral spíš covid než novela zákoníku.
1. Od 1. října bude možné tzv. práci na dálku dohodnout se zaměstnavatel výhradně písemně.
2. Pro výpočet nákladů, které vznikly v souvislosti s prací doma, je možné využít i paušál, jehož výši stanoví vyhláškou ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaměstnanec a zaměstnavatel se však mohou také domluvit, že náhrada nebude vyplácena vůbec, nebo podle skutečně vzniklých nákladů.
3. Odmítnutí žádosti o práci na dálku musí být rodičům malých dětí či těhotným zdůvodněno písemně. Důvody pro toto odmítnutí novela zákoníku práce nespecifikuje.
Aktualizovaná legislativa zavádí spíše formální novinku – výhradně písemnou formu dohody o práci na dálku.
Také určuje základní hranici paušální náhrady nákladů při práci doma, přičemž na výši úhrady, případně paušálu se obě strany stejně musejí předem dohodnout.
Očekávalo se, že těhotné, rodiče malých dětí či zaměstnanci dlouhodobě pečující o nemohoucí osoby budou mít přístup k home office jednodušší, ale pro tyto skupiny se prakticky nic nezměnilo.
Pouze písemná dohoda
Takže ten, kdo už dnes pracuje z domova, se nemusí o změny platné od 1. října starat?
Tak to zase ne, v první řadě musí se zaměstnavatelem uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku. Je to sice formální akt, některými firmami kritizovaný kvůli nově vzniklým nákladům, ale podle mého názoru prospěšný pro obě strany.
V rámci volnějších pracovních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dává oběma stranám právní rámec konkrétně formulovaných podmínek, nároků či práv. Co má dohoda obsahovat, legislativa nevypočítává.
Ale nemělo by chybět místo výkonu práce (pozor, když místo z domova budete pracovat např. z chalupy, může to být důvod k sankcím, pozn. aut.,), její rozsah, způsob zadávání i odevzdávání a kontroly úkolů, evidence pracovní doby apod.
Doma stejně jako v práci
Zaměstnanec by se rovněž měl zavázat k dodržení pravidel bezpečnosti práce, přestávek atd., protože i při práci na dálku může dojít k úrazu s odpovídajícími právními důsledky. Ohledně bezpečnosti práce se musí zaměstnanec chovat stejně odpovědně doma jako na pracovišti.
Asi nejvíce debat vzbudí možnost získat od zaměstnavatele příspěvek na částečnou úhradu nákladů na energie, stočné, připojení k internetu, nájem. Na těchto položkách při práci na dálku naopak ušetří zaměstnavatel.
Je to především benefit
Na druhou stranu je však home office nadále považován za zaměstnanecký benefit, který pracovníkům šetří čas i peníze (např. jízdné, stravné), umožňuje si výhodněji rozvrhnout práci apod.
Je tedy pravděpodobné, že někteří zaměstnavatelé „smění“ možnost práce z domova za to, že jejich pracovníci žádnou náhradu požadovat nebudou.
Tři cesty k dohodě
Novela zákoníku práce nechává v otázce náhrady nákladů při práci na dálku volný prostor pro domluvu, k níž musí dojít písemně a předem, přičemž v úvahu přicházejí tři varianty. Obě strany se mohou domluvit, že se náhrada poskytovat nebude. Nebo, že bude hrazena v prokazatelné výši, což je však v praxi prakticky neproveditelné.
Novinkou je třetí varianta, tedy paušál jako pevně stanovená částka za každou započatou hodinu práce. Její výši od 1. října určilo ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů statistického úřadu na 4,60 Kč. Což při běžném pracovním úvazku znamená zhruba osm set korun měsíčně.
Pro všechny možnosti platí, že dohoda musí být uzavřena písemně a před zahájením práce na dálku. Náhrada bude vyplácena za uplynulý měsíc.
Vyšší paušál jen někomu
Výše paušálu bude aktualizována vždy k 1. lednu a pro zaměstnavatele je pouze orientační. Vždy se mohou dohodnout na dalších dvou variantách, dokonce mohou platit i vyšší paušál, pak je ale rozdíl mezi stanoveným a skutečně vyplaceným paušálem zaměstnanci zdaněn.
Vyšší, než úředně stanovený paušál smí být vyplácen pouze zaměstnancům pobírajícím mzdu, tedy v soukromých firmách.
Zamítnutí písemně zdůvodnit
Těhotné zaměstnankyně, rodiče dítěte do devíti let a pečující o invalidní osoby musejí o práci na dálku žádat podobně jako dosud a jediný rozdíl oproti minulé praxi spočívá v tom, že jim zaměstnavatel musí případné zamítnutí písemně zdůvodnit.
Konkrétní důvody, proč žádost zamítnout, však v novele uvedeny nejsou, takže se nabízí volné použití obecných formulací, že práci z domova např. nelze využít pro konkrétní pozici, provoz apod. Musejí být zachovány pouze zásady rovného a nediskriminačního zacházení s žadateli.
Už současné znění zákoníku práce umožňuje těmto skupinám zaměstnanců žádat o zkrácený úvazek, přičemž tomuto požadavku může zaměstnavatel nevyhovět pouze s odkazem na vážné provozní důvody. V tomto případě je tedy zamítnutí žádosti obtížnější.
Největší změny v dohodách
A co dalšího přináší novela zákoníku práce? Od začátku příštího roku vstoupí v platnost změny týkající se osob pracujících na tzv. dohodu. Především nově zavedená možnost i pro dohodáře čerpat za určitých podmínek dovolenou a příplatky.
Obecně jde o snahu přiblížit práci na dohodu běžnému pracovnímu poměru, což vyžaduje nejen legislativa EU, ale i připravované omezení výhod práce na dohodu pro předčasné důchodce.
