Záleží, jak náročné logistické zajištění zbraň vyžaduje. Levné drony z e-shopů ničily tanky za miliony, bezpilotní letouny s motory z motorek drtí města…
V přetahované o strategické a operační schopnosti má Česko dovednosti, které se rozhodně neztratí. Lidi i techniku.
Například naše proudové letouny L-39 NG z Aera Vodochody se všeobecně prezentují jako výcvikové.
Přitom toho dokáží mnohem více.
Obecně se o nich třeba příliš neví, že mohou sloužit jako relativně levné kladivo proti dronům a že dokáží hbitě operovat na území bez velkých letišť.
Unese více než 1,5 tuny
Aero nabízí verzi Light Attack s pěti závěsníky. Disponuje pěti závěsnými body pro bomby, pumy, kulomety, rakety, přídavné nádrže. To vše může vážit do více než 1,5 tuny. Aero oficiálně potvrzuje „schopnost vzdušného boje proti pomalým a nízko se pohybujícím cílům“. Se vzdušnými „kamikadze“ z Iránu by si tedy L-39 NG nejspíše podalo hravě.
Dělá se rovněž průzkumná varianta. Ve vývoji doplňkových zařízení se klade důraz na schopnost detekovat drony. V průzkumné verzi je L-39 NG ideální pro hlídání hranic ve větším operačním rozsahu. Ve vzduchu vydrží bezmála čtyři hodiny.
Hrubé odhady ceny
V poměru k nadzvukové stíhačce je L-39 NG levné. Podle hrubých odhadů stojí jeden stroj přibližně čtvrtinu toho, co velký stíhač nabízený v množstevní slevě.
Podle oficiální tiskové zprávy z roku 2022 státního podniku LOM Praha vyjdou čtyři cvičné verze L-39 NG na více než dvě miliardy korun, tedy v přepočtu jeden stroj stojí něco přes půl miliardy korun.
Záleží samozřejmě na tím, jakými technologiemi je letoun osazen. Podle Wikipedie byla v roce 2022 odhadovaná cena jednoho L 39 NG jako takového v přepočtu na zhruba více než 223 milionu korun (10 milionu dolarů, pozn. aut.).
Porovnávat ceny v tomto utajovaném světě, kde hlavním faktorem je vždy vysoká geopolitická hra, ale lze jen obtížně.
Takže jen pro zajímavost: V otevřených zdrojích se s odvoláním na resort obrany uvádí, že samotný Gripen stojí buď 1,8 miliardy dolarů za kus (přes 40 miliard korun) nebo jsou citovány švédské zdroje, že daly nabídku 1,1 miliardy dolarů (24,5 miliardy korun) za dvanáct strojů, tedy dvě miliardy korun za kus.
Nejde ale jen o samotný letoun. Klíčové je, co potřebuje k zajištění. L-39 NG dokáže přistát a vzlétnout na travnaté ploše. Z hlediska mnohostrannosti nemá ve světě konkurenci. Bez nadsázky.
Do přímých leteckých soubojů s velkými stíhačkami ale tento stroj samozřejmě není. Každopádně stoje vyrobené v roce 2023 míří i do Centra leteckého výcviku v Pardubicích, takže tím se udržuje česká výhoda: Schopnost cvičit nové stíhače.
Koncentrace mozků a šikovných rukou
Aero Vodochody se zároveň daří získávat nové techniky, nástrojáře a další odborníky. Udržuje lidské dovednosti. Znalost technologií. Zatímco na začátku roku 2023 potřebovalo nabrat zhruba dvě stovky lidí napříč profesemi, nyní jsou zde už jen tři desítky volných míst.
Pořád přijímají svářeče, zámečníky, „kterým výrobek odletí“, jak vtipně dodávají náboráři firmy, nebo lakýrníky, jež firma láká výrokem „Nalakuj si stíhačku“. I když samozřejmě L-39 NG stíhačkou v pravém slova smyslu není a jde o proudový letoun. Mohl by z něho brzy být „stíhač dronů“…
Srdce výroby: Hala 53
Fabrika není robotizovanou výrobou. Je to hlavně ruční práce a chyby se zde dělat nesmí. Plechy a další materiály jsou extrémně drahé. Výrobně všechno začíná v hale 53.
Klasická nástrojárna, kde nejdůležitější jsou ponk, svěrák, šikovné ruce a bystrá hlava se schopností číst technické výkresy a dělat podle nich. Samozřejmě moderní obráběcí stroje jsou zde také, ale v hlavní roli stále zůstává člověk.
V Česku se ale rozvíjejí i další špičkové armádní technologie klíčové pro obranu a vedení tzv. hybridní války, kde dominují dálkově řízené prostředky.
Pardubické radary
Nejsou to tedy jen útočné pušky z České zbrojovky v Uherském Brodě, která propojuje své znalosti s Coltem, ale také zejména lokalizační a sledovací systémy z Pardubic. Například letištní radary Eldis, či přenosná sledovací sestava Vera-NG od firmy Era.
