Ekonomové vycházejí z dat za sféru malých a středních podniků v sedmnácti ekonomicky vyspělých zemích světa (Belgie, ČR, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Spojené království). Vypočítávají, jak se změnila pravděpodobnost jejich bankrotu v době letošní koronavirové krize.
Ze sledovaných zemí pravděpodobnost bankrotu podle studie narůstá v Česku nejméně, a to z 8,2 na 13,6 procenta, tedy o 5,4 procentního bodu. Nejvýrazněji naopak pravděpodobnost bankrotu stoupá ze sledovaných zemí v Itálii, a sice z 9,9 na 22,7 procenta, tedy o 12,8 procentního bodu.
Tyto údaje ovšem předpokládají, že vlády sledovaných zemí nepřistoupí k podpůrným opatřením. Hodnotí tedy odolnost sektoru malých a středních podniků v čase koronavirové krize, pokud by byl ponechán svému vlastnímu osudu.
Důvodem odlišného dopadu koronavirové krize na riziko bankrotu v jednotlivých sledovaných zemích je zejména struktura ekonomiky v době úderu krize a také vlastní finanční síla hodnocených firem.
Do výpočtu autoři studie zahrnují dopad nabídkových, poptávkových, odvětvových a celkových šoků, jimiž koronavirová krize poznamenává sektor malých a středních podniků ve sledovaných zemích. Za malé a střední podniky považují ty s méně než 250 zaměstnanci.
Například v EU tyto podniky podle studie představují 99,8 zaměstnávajících firem, zodpovídají za 65 procent zaměstnanosti v soukromé sféře a za 54 procent ekonomického výkonu soukromé sféry.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
