Finanční a ekonomické informace (faei.cz) z různých zdrojů zmapovaly aktuální a dlouhodobé problémy se suchem. Vycházely například z dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), odborného portálu Intersucho a dalších zdrojů. „V současnosti registrujeme na většině území mírné až střední sucho ve vrstvě 0 až 40 cm, až silné sucho na jihu Moravy,“ konstatuje ČHMÚ.
Podrobněji se aktuální situací zabývá web Intersucho: „V povrchové vrstvě (0 až 40 cm) aktuálně pozorujeme intenzivnější projevy sucha jen v malé části Šumavy, na Zlínsku a na jihu Moravy a to hlavně na Brněnsku a na východním pomezí Vysočiny, kde se vyskytuje převážně sucho výrazné a severozápadně od Brna lokálně i sucho výjimečné a extrémní.“
Projevy začínajícího sucha se pak objevují částečně na Vysočině, na západ od Prahy a na jih od Plzně. „Na zbylém území v této vrstvě aktuálně není sucho pozorováno,“ uvádí web. Horší situace je v hlubší vrstvě (40 až 100 cm).
„Sucho, výjimečně až extrémní, je nadále v této vrstvě na Chrudimsku, na severu a západě Vysočiny, na Jindřichohradecku, na východě Moravy, v Krušných a Lužických horách a v okolí Moravské Třebové,“ konstatuje portál.
„Ve zbylé části území Vysočiny, východních Čech, Moravy a Slezska, Klatovska a severu Čech pozorujeme sucho výrazné až výjimečné. Méně příznivá situace (sucho počínající až mírné) je i podél hranic celého území,“ dodává Intersucho.
Dopady klimatické změny
O suchu v Česku hovořil také ředitel ČHMÚ Marek Rieder, podle něhož lze zásadní změnu očekávat s postupující změnou klimatu. „Očekáváme výrazný nárůst přívalových povodní z přívalových srážek, které se ale mnohem hůře předpovídají,“ řekl Rieder pro Novinky.cz.
„Byť se to nezdá, tak dochází k dramatickému nástupu změny. Nastupuje rychleji a intenzivněji, než jsme předpokládali,“ dodal Rieder. V rámci adaptace bude podle něj třeba změna návyků, například u zemědělců, kteří budou muset pěstovat odolnější plodiny.
„Tím nechci říct, že by měli vysadit kokosové palmy. Na druhou stranu ty standardní oblasti, které jsme měli třeba za bramborářské, tak najednou se ukáže, že daleko lepší tam bude pěstovat jiné plodiny,“ konstatoval Rieder.
Ačkoli se může zdát, že přívalové srážky přinášejí velké množství vodou, obvykle to dopadne tak, že z krajiny rychle odteče. Proto jsou vedle jiných opatření důležitá taková, která dokážou zadržovat vodu v krajině. Jsou to například tůně, rašeliniště nebo malé vodní nádrže.
„Každá nová tůň přináší do krajiny život. Rychle se stane domovem mnoha rostlin a živočichů. Tůně a další mokřady také pomáhají zadržovat vodu. Tím se zlepšuje ekologická stabilita, která pak lépe odolává změnám klimatu,“ uvádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Agentura tůně také buduje, například loni vzniklo v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a v národní přírodní rezervaci Žebračka u Přerova celkem 24 tůní.
„V dnešní intenzivně využívané krajině je přirozeně vznikajících tůní nedostatek. Napřímené vodní toky ztratily schopnost vytvářet slepá ramena a většina mokřadů byla odvodněna a přeměněna v pole,“ konstatuje agentura.
Loni na podzim dokončily soustavu tří tůní v Matějovci na Jindřichohradecku také státní Lesy ČR v rámci akce Vracíme vodu lesům. Zadržují vodu a vytvářejí i dobré životní podmínky různým druhům organismů. Tůně vznikly v zátopě někdejší vodní nádrže, projekt za více než milion korun podpořila EU.
Méně vody pro pivo
Chránit vodu se také snaží mnohé soukromé firmy, jejichž výrobní program se bez ní neobejde. Mezi nejaktivnější patří dlouhodobě pivovar Radegast. V rámci svého programu Boj o vodu vyhlásil ambiciózní plán, že do roku 2030 zadrží v krajině tolik vody, kolik si z ní vezme.
Pivovar v úspoře vody patří ke světové špičce. Za posledních 15 let se mu podařilo snížit spotřebu o 44 procent. Zatímco světový průměr na vyrobený jeden hektolitr piva se udává kolem 4,5 hektolitru (v Česku je to 3,4 hl, pozn. aut.), Radegast spotřebuje pouze 2,29 hektolitru vody na 1 hektolitr piva.
Radegast si také nechal od expertů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka změřit svou vodní stopu od semínka ječmene a chmele, přes výrobu až po načepovanou sklenici. Studie ukázala, že na litr piva Radegast je třeba 3,64 litru vody z vodních zdrojů.
To je zhruba množství potřebné na vypěstování či výrobu sto gramů brambor, půl deci mléka nebo deseti gramů mouky, chleba nebo kuřecího masa. Tedy: Na kilogram brambor je zapotřebí 33 litrů vody, na litr mléka 86 litrů, na kilogram chleba 301 litr, na kilogram sýra 439 litrů, na kilogram hovězího masa 550 litrů a na kilogram pistácií dokonce 7 602 litry.
„Výsledky ukázaly, že mimo pivovar je největší spotřeba spojená se zavlažováním chmele, proto budeme i nadále v rámci projektu Pro chmel hledat cesty, jak chmel zavlažovat co nejefektivněji,“ uvedl Josef Jalůvka, marketingový manažer piva Radegast.
„Hledáme také cesty, jak sladovnický ječmen i chmel pěstovat šetrněji, a také s nižšími nároky na vodu. Zároveň se nám potvrdilo, že naše vodní stopa ve výrobě je už na optimální hodnotě,“ dodal Laštůvka.
Pivovar také pokračuje v podpoře budování desítek nových tůní a mokřadů. Například na vodním toku Stříbrný potok v jižní části CHKO Jeseníky vzniklo sedm průtočných tůní o celkové ploše bezmála 1,5 tisíce metrů čtverečních.
