Jedním z dopadů prohlubující se změny klimatu je sucho. Nejen že postihuje stále více regionů včetně České republiky, ale navíc nabírá na intenzitě. Na celé Zemi na to různým způsobem doplácí více než čtvrtina obyvatel – například nemají přístup k dostatečným zásobám vody.
Sucho se promítá do ekonomiky celého světa i jednotlivých států. Například Evropská unii odhaduje náklady spojené se suchem za posledních třicet let na více než 3 biliony korun. Třeba v některých oblastech Španělska klesl kvůli suchu HDP v posledních letech až o tři procenta HDP.
Českých 1,6 procent
Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě v Praze nyní vypočítali dopady sucha na domácí hrubý domácí produkt. V budoucnu by HDP mohl klesnout o 1,6 procent, což je zhruba 80 miliard korun.
„Je třeba si uvědomit, že tyto odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí nebo vyplacené náhrady z pojištění často převyšují tato čísla,” řekl Petr Procházka, který v Centru pro vodu, půdu a krajinu model vytvořil. Dopady tak nakonec mohou být až pět procent HDP.
Česká zemědělská univerzita založila centrum loni v létě. Vzniklo v reakci na potřebu komplexních návrhů řešení, jak přizpůsobit českou krajinu změnám klimatu. V centru působí zkušený vědecký tým ze různých oborů.
Chléb za 1500 litrů
Česká republika má jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a současně i málo přítoků z okolních zemí (podíl je menší než 5 procent) – vzhledem ke své poloze uprostřed Evropy. Znamená to, že je země závislá na srážkách, které spadnou na naše území. Proto vědci ze zemědělské univerzity předpokládají, že se v budoucnu bude v Česku opakovaně vyskytovat sucho.
„Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste a srážky budou naopak klesat,“ poznamenal Petr Procházka z České zemědělské univerzity. Tamní vědci se rovněž zabývají takzvanou vodní stopou, tedy kolik vody je zapotřebí na výrobu vybraných produktů. Například na jeden kilogram papíru je třeba 300 litrů vody, na kilogram chleba pak 1500 litrů.
Centrum pro vodu, půdu a krajinu rovněž hledá řešení, která by Česku mohla v boji se suchem pomoci. „V současnosti pracujeme na návrhu ekonomických nástrojů,“ řekl Procházka. „Výzkum ukazuje, že jedna koruna investovaná do proaktivních adaptačních řízení rizik ušetří dvě koruny nákladů na odstranění škod po suchu.“
Stovky miliard na sucho
Vědci také navrhují uvažovat do budoucna o zřízení trhu s vodou, který by reflektoval skutečnou cenu vody se zahrnutím všech externích nákladů a systému vodních emisních povolenek. Nutností podle nich budou rovněž investice do konkrétních opatření v krajině.
„V současné době se na opatření dávají jednotky miliard korun ročně. Potřebujeme investovat minimálně 25 miliard ročně, celkově pak 400 až 500 miliard,“ dodal rektor České zemědělské univerzity a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.
Ministr životního prostředí Richard Brabec se proti tomu ohradil. „Já se bráním této kritice, protože není úplně oprávněná, byť v řadě věcí s ním souhlasím. Nejsou to jednotky miliard, ale desítky. Za posledních pět let jsme společně s ministerstvem zemědělství investovali z evropských i tuzemských zdrojů skoro 40 miliard korun do boje se suchem,“ sdělil Brabec. Sklenička má ale podle něj pravdu v tom, že další náklady v příštích letech mohou stovek miliard dosáhnout.
„Intenzivně už dnes v rámci Evropské komise vyjednáváme, aby významná část šla na boj se suchem, tedy posílení zdrojů vody a udržení vody v krajině. Nepochybně tam půjdou ale i peníze z dalších programů ministerstva zemědělství,“ dodal Brabec. Předpokládá, že výdaje na sucho skutečnou v horizontu desítek let dosáhnout stovek miliard korun.
