Chmelařství je tak dalším odvětvím, které kvůli klimatické změně prochází na starém kontinentě zásadní proměnou. Pro Českou republiku je příznivé aspoň to, že Žateckou oblast zasáhnou dopady klimatických změn v porovnání s jinými oblastmi méně.
„Z hodnocení dat z meteorologických měření od roku 1970 a údajů z modelových projekcí do roku 2050 nám vyšlo, že podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný. Studii zveřejnil odborný časopis Nature Communications.
Nejhůře je na tom jih
Regionů pro pěstování chmele přitom není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské regiony, jako je bavorské Hallertau nebo právě české Žatecko. To dokonce vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe.
Naopak hůře na tom budou jižněji položené regiony, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.
„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o dvacet dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětlil Martin Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.
Pokles až o 18 procent
Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti. Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností.
„Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ uvedl Možný.
Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví. Suchu se dá částečně čelit také tím, že zemědělec bude šetrněji nakládat s půdou, aby se tolik nevysušovala, změní hnojení a bude pěstovat krycí plodiny pro podporu růstu kořenů.
Květiny na chmelnici
Na postupující klimatickou změnu se už první české chmelnice snaží adaptovat. Už několik let na tom pracuje Plzeňský Prazdroj, který se bez kvalitního chmele neobejde, ve spolupráci s několika pěstiteli a vědeckými institucemi.
Poslední iniciativa se jmenuje Květiny pro chmel. Jejím cílem je právě snížit dopad klimatické změny a zachovat kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva.
„Do řádků mezi chmel jsme na vybraných chmelnicích vysázeli rostliny. Ty pomáhají vyživovat pole, zadržují v půdě vláhu a brání její erozi,“ uvedl Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.
Dodal, že se tak opouští zažité způsoby zemědělství, kdy je půda na podzim rozorána a všechny živiny zmrznou, aby se pak do ní musely na jaře uměle dodávat. „Jdeme na to podobně, jako kdysi naše babičky a dědečkové. Vracíme se doslova ke kořenům a chceme pečovat o půdu přirozenou cestou,“ řekl Tučník.
V nové iniciativě Kytky pro chmel se největší tuzemský pivovar spojil s chmelařskou skupinou Arix Czech Hop a Českou zemědělskou univerzitou.
Češi jsou propití už dost. Zdražit alkohol aspoň o 100%…