V celé historii ČR od roku 1993 byla vyšší meziměsíční dynamika vykázána pouze několikrát v měsíci lednu. V lednu však celkem pravidelně dochází k přeceňování, když jsou s novým rokem měněny ceníky. Dochází také k daňovým úpravám, například v oblasti spotřebních daní. Oboje se projevuje inflačně.
Meziměsíčně letos v dubnu citelně zdražují energie, ale také potraviny. Například vepřové zdražilo z března na duben o skoro 25 procent. Cukr z měsíce na měsíc přidal skoro osmnáct procent a mouka takřka 22 procent. Oproti loňskému dubnu mouka přidává více než 52 procent, cukr více než 25 procent, mléko takřka třetinu.
V růstu cen potravin se zrcadlí růst cen energií, ale také dopady války na Ukrajině. Meziročně nejvíce zdražují položky v oddíle bydlení. Elektřina o zhruba 30 procent, plyn o zhruba 44 procent. Tuhá paliva typu uhlí nebo dřeva o 24 procent. Teplo a teplá voda o skoro osmnáct procent.
Tato pádivá inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací. Česká národní banka bude nucena zvýšit svoji základní úrokovou sazbu letos až k úrovni sedmi procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
