Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem

Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. V pátek to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat? V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku.
Ministerstvo financí ČR mělo v době Babišovy vlády v úmyslu zavést své vlastní zdanění technologických obrů, krok ale nikdy nedotáhlo. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým „kejklům“ technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.

Skupina G-20 totiž před bezmála dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výší alespoň patnácti procent, které budou čelit nadnárodní podniky.

Ty dosud využívají třeba zemí typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Země, jako je Irsko, přestože je součástí EU, tak představuje svého druhu „offshore“. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU Nizozemsko nebo Lucembursko.

Tažení mezinárodní komunity proti „offshorům“ neboli daňovým rájům ilustruje, že ty samy o sobě nutně nelze spojovat s jakoukoli nelegální činnosti. To je zásadní připomenout kvůli před několika proběhlé mezinárodní kauze Pandora Papers.

Dokumenty Pandora Papers vlastně potvrdily, co je známé: Bohaté, nadnárodní podniky a bohatí jednotlivci využívají daňových rájů, „offshorů“, ke snížení své daňové povinnosti. Platí si za tím účelem protřelé právníky, daňové a účetní poradce, na něž běžný smrtelník nemá peníze.

Těžko předpokládat, že by tito velmi dobře zaplacení profesionálové odvedli špatnou práci a bohatou firmu nebo bohatého jednotlivce, který si je platí, „namočili“ do čehokoli nelegálního. Prostě hledají a nalézají legální skulinky v mezinárodním systému zdaňování.

Skulinky hledají a nalézají jak pro nadnárodní podniky typu Applu nebo Googlu, resp. jeho mateřské společnosti Alphabet, tak pro bývalého českého premiéra Andreje Babiše a další tři stovky bohatých Čechů, často mediálně dobře známých miliardářů, které Česko „reprezentovaly“ v kauze Pandora Papers.

Proto bývá zveřejnění dokumentů typu právě Pandora Papers, nebo dříve Panama Papers, do značné míry jen bouří ve sklenici vody. Tyto „bouře“, přestože krátkodobě nemají žádné hmatatelné důsledky, přispívají ovšem k mezinárodnímu růstu povědomí o „offshorech“ a daňových rájích.

A přispívají také ke stupňování mezinárodního tlaku na ně. Jedním z poměrně revolučních důsledků tohoto tlaku je právě zmíněná dohoda lídrů skupiny G-20 z roku 2021.

Minimální podniková daň ve výší alespoň patnácti procent má podle slov svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.

Některé aktivistické organizace, které se angažují v oblasti reformy světového daňového systému, však patnáctiprocentní minimální sazbu daně mají za stále až příliš nízkou, přestože například právě Irsko nyní uplatňuje sazbu nižší, 12,5 procenta.

Podle aktivistů nelze prý očekávat, že patnáctiprocentní sazba způsobí zásadní přehodnocení přístupu daňových rájů. Podle organizace Oxfam ve skutečnosti o žádné reformě nemůže být řeč, neboť minimální sazba je podobná nízkým sazbám podnikové daně uplatňovaným daňovými ráji typu právě Irska, Švýcarska nebo Singapuru.

Nová mezinárodní podniková daň by měla stavět na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že jednotlivé signatářské země, je jich více než 130, včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.

Takže pokud například česká IT firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Česko bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit.

Studie EU Tax Observatory vypočítává, že EU by zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně získala ročně navíc 48 miliard eur. Česká republika by dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun. Což odpovídá i aktuálnímu odhadu inkasa této daně.

Součástí dohody zemí skupiny G-20 bude také podpora nové podoby zdanění technologických obrů, zejména amerických společností. Ty by měly v budoucnu své daně odvádět tam, kde jsou činné, nikoli tam, kde formálně vykazují své zisky, což jsou často opět země typu Irska nebo jiné daňové ráje.

Ministerstvo financí ČR mělo v době Babišovy vlády v úmyslu zavést své vlastní zdanění technologických obrů, krok ale nikdy nedotáhlo. V roce 2019 odhadovalo, že by takzvaná digitální daň vynesla 2,4 až 6,6 miliardy korun.

Mezinárodní digitální daň bude mít nejspíše sazbu tříprocentní, zatímco české ministerstvo financí počítalo se sazbou až sedmiprocentní. Je proto pravděpodobné, že digitální daň by Česku vynášela zhruba tři až čtyři miliardy korun.

Nová podoba světového daňového pořádku by tedy veřejné kase ČR mohla zajistit dohromady nejpravděpodobněji zhruba pět až šest miliard korun ročně v dodatečném inkasu. Takové inkaso je ovšem příliš nízké, aby zásadněji pomohlo napravit problém strukturálního deficitu veřejných financí, jehož rozsah je v řádu nikoli jednotek, ale stovek miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 3
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Josef Török

    K tomu nemusím mít docentůru z ekonomie, abych si spočítal, že zahraniční firmy nebudou mít očekávané zisky ke zdanění. Stačí mi stará židovská matematika.

  2. Petr

    Pětikolka zřejmě nikdy neslyšela o optimalizaci daní. Toto se děje už u malých firem kde se na konci roku koupí Mercedes za 3 mil. na firmu a jezdí s tím pouze manželka majitele firmy.

  3. Lubajs

    Maďaři a Poláci zdanili nadnárodní korporace už před mnoha lety a žádná z nich neodešla do levnějších končin, jak nás tu léta straší politici a ekonomové.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB