Přelomová dohoda o minimální podnikové dani Česku přinese zhruba dvě miliardy ročně

Analýza
Celkem 136 zemí a jurisdikcí, které dohromady vytváří přes 90 procent světového hrubého domácího produktu, v pátek uzavřelo přelomovou dohodu, jež přitvrdí boj proti daňovým rájům. Dohodly se totiž na minimální podnikové dani ve výši alespoň patnácti procent, které od roku 2023 budou čelit nadnárodní podniky.
Dobře placení právníci hledají a nalézají legální skulinky v mezinárodním systému zdaňování jak pro nadnárodní podniky typu Applu nebo Googlu, tak pro českého premiéra Andreje Babiše a další tři stovky bohatých Čechů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ty dosud využívají zemí, jako je třeba Irsko, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Země, jako je Irsko, přestože je součástí Evropské unie, tak představuje svého druhu „offshore“. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU Nizozemsko nebo Lucembursko.

Tažení mezinárodní komunity proti „offshorům“, neboli daňovým rájům ilustruje, že ty samy o sobě nutně nelze spojovat s jakoukoli nelegální činností. To je zásadní připomenout v době probíhající mezinárodní kauzy Pandora Papers.

Dokumenty Pandora Papers vlastně potvrzují, co je známé: Bohaté, nadnárodní podniky a bohatí jednotlivci využívají daňových rájů, „offshorů“, ke snížení své daňové povinnosti. Platí si za tím účelem protřelé právníky, daňové a účetní poradce, na něž běžný smrtelník nemá peníze.

PSALI JSME:
Češi opouštějí daňové ráje, nechtějí být na „blacklistu“

Těžko předpokládat, že by tito velmi dobře zaplacení profesionálové odvedli špatnou práci a bohatou firmu nebo bohatého jednotlivce, který si je platí, „namočili“ do čehokoli nelegálního. Prostě hledají a nalézají legální skulinky v mezinárodním systému zdaňování.

Skulinky hledají a nalézají jak pro nadnárodní podniky typu Applu nebo Googlu, resp. jeho mateřské společnosti Alphabet, tak pro českého premiéra Andreje Babiše a další tři stovky bohatých Čechů, často mediálně dobře známých miliardářů, kteří Česko „reprezentují“ v nejnovější kauze Pandora Papers.

Zveřejnění dokumentů typu Pandora Papers nebo dříve Panama Papers bývá do značné míry jen bouří ve sklenici vody. Tyto „bouře“, přestože krátkodobě nemají žádné hmatatelné důsledky, přispívají ovšem k mezinárodnímu růstu povědomí o „offshorech“ a daňových rájích a přispívají také ke stupňování mezinárodního tlaku na ně. Jedním z poměrně revolučních důsledků tohoto tlaku je právě včera dojednaná, výše zmíněná dohoda.

PSALI JSME:
„Panama papers“ jsou už přístupné nejen novinářům

Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle slov svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory.

Některé aktivistické organizace, které se angažují v oblasti reformy světového daňového systému, však patnáctiprocentní minimální sazbu daně mají za stále až příliš nízkou, přestože například právě Irsko nyní uplatňuje sazbu nižší, 12,5 procenta.

Podle aktivistů nelze prý očekávat, že patnáctiprocentní sazba způsobí zásadní přehodnocení přístupu daňových rájů. Podle organizace Oxfam ve skutečnosti o žádné reformě nemůže být řeč, neboť minimální sazba je podobná nízkým sazbám podnikové daně uplatňovaným daňovými ráji právě jako je Irsko, Švýcarsko nebo Singapur.

PSALI JSME:
Daňové ráje už nadnárodní technologické firmy neochrání

Nová mezinárodní podniková daň by měla stavět na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. To znamená, že jednotlivé signatářské země včetně ČR budou moci vybírat daň nad rámec této sazby.

Takže pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit.

Studie EU Tax Observatory vypočítává (zde, simulace zde), že EU by zavedením patnáctiprocentní sazby podnikové daně získala ročně navíc 48 miliard eur. Česká republika by dodatečně získala 76 milionů eur neboli necelé dvě miliardy korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Spojené státy chystají obchodní válku proti daňovým rájům

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čtyři z pěti Čechů se strachují o své peníze

Průzkum
Česká národní banka (ČNB) se při své obvyklé skromnosti nijak nepochlubila tím, že její devizové rezervy dosáhly historického rekordu. Převedeno na české koruny dosáhly k 1. září výše 3,68 bilionu korun, nebo chcete-li 144 miliard eur. Má tedy nahospodařeno víc, než české domácnosti, jež ke stejnému datu skladovaly v bankách rovněž rekordních 3,24 bilionu korun.