Dle zpřesněných údajů rostla ve 3. čtvrtletí česká ekonomika tempem 0,4 procenta mezikvartálně a 1,3 procenta meziročně. Důležitým tahounem růstu české ekonomiky byla na straně výdajů spotřeba domácností, což platí o výkonu HDP jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním vyjádření. K meziročnímu růstu HDP v letošním 3. čtvrtletí viditelně přispěl také zahraniční obchod a spotřeba vlády.
Předběžný oficiální odhad HDP, zveřejněný koncem října, hlásil pro letošní 3. čtvrtletí růst 0,3 procenta mezikvartálně a 1,3 procenta meziročně. Detailní data zároveň ukazují, že růst HDP za letošní 2. čtvrtletí byl revidován dolů z původně reportovaného růstu 0,4 procenta mezikvartálně a 0,6 procenta meziročně na mezikvartální růst 0,2 procenta a meziroční růst 0,5 procenta.
Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze, zveřejněné počátkem listopadu, očekávala pro letošní 3. čtvrtletí růst HDP tempem 0,3 procenta mezikvartálně a 1,3 procenta meziročně, skutečně vykázaný růst tak v zásadě velmi přesně odpovídá prognóze centrální banky. Meziroční růst spotřeby domácností, jenž ve 3. čtvrtletí činil 2,2 procenta, však mírně překonal prognózu centrální banky.
Ta počítala s růstem spotřeby na úrovni 1,9 procenta. Nejde o zásadní rozdíl, přesto je ale o něco silnější oživení spotřeby domácností z hlediska měnové politiky argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb. Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,4 procenta byl v letošním 3. čtvrtletí tažen změnou stavu zásob a spotřebou domácností.
Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měl zahraniční obchod (tzv. čisté exporty zboží a služeb, pozn. aut.), investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a velmi nepatrně také o něco slabší spotřeba vlády. Na straně tvorby HDP byl v letošním 3. čtvrtletí vykázán mezikvartální růst hrubé přidané hodnoty ve všech sektorech ekonomiky: V průmyslu, stavebnictví, zemědělství a ve službách.
V případě průmyslu šlo o první mezikvartální nárůst hrubé přidané hodnoty od počátku letošního roku a velmi dobře si v tomto ohledu ve 3. čtvrtletí vedl zpracovatelský průmysl. V meziročním vyjádření byla významným tahounem růstu české ekonomiky v letošním 3. čtvrtletí spotřeba domácností, spotřeba vlády a zahraniční obchod.
Investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a vývoj zásob měly na meziroční výkon HDP v letošním 3. čtvrtletí negativní vliv. Na straně tvorby HDP vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně ve službách, zatímco průmysl, zemědělství i stavebnictví vykázaly ve 3. čtvrtletí meziroční pokles.
Podstatnou zprávou je, že detailní statistika HDP ukazuje, že po určitém zaváhání pozorovaném ve 2. čtvrtletí se spotřeba domácností ve 3. čtvrtletí vrátila k viditelnému růstu. Spotřeba domácností by měla i v dalších čtvrtletích profitovat z kombinace relativně nízké inflace a solidního růstu mezd, díky čemuž se znatelně zlepšuje situace na straně vývoje reálných příjmů domácností.
Zajímavou zprávou je jistě také skutečnost, že v mezikvartálním vyjádření, tedy při růstu HDP tempem 0,4 procenta, překonala v letošním 3. čtvrtletí česká ekonomika výkon Maďarska či Polska, kde v letošním 3. čtvrtletí vykázala data mezikvartální pokles HDP a Maďarsko dokonce vstoupilo do technické recese.
Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky zhruba tempem jednoho procenta (přesněji o 0,9 % či 1,0 %), růst HDP Maďarska by měl být nižší než jedno procento a polská ekonomika by mohla vykázat celoroční růst HDP mírně pod úrovní 2,5 procenta. V roce 2025 by se měl růst HDP České republiky zrychlit zhruba na úroveň 2,3 procenta, tahounem by měla být spotřeba domácností, investiční výdaje a také vývoj zásob.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
