Průmyslová produkce v České republice v září meziměsíčně klesla o 0,2 procenta po předchozích 0,8 procenta. V meziročním vyjádření její růst zpomalil z 10,3 na 8,3 procenta, zatímco se čekalo 7,2 procenta (NSA).
Směrem vzhůru meziroční dynamiku nadále tlačí nízká srovnávací základna loňského roku. Za pozitivní překvapení se výsledek dá považovat i s ohledem na minulý týden zveřejněný předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP), podle kterého tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta.
Ve zpracovatelském průmyslu se produkce v září meziměsíčně snížila o 0,1 procenta, zatímco ještě v srpnu rostla svižným tempem o 1,7 procenta. Nebýt automobilového průmyslu, který rostl meziměsíčně o jedno procento, byl by pokles průmyslové produkce hlubší.
Pokles produkce nadále vykazují zejména energeticky náročná odvětví jako je hutnictví, slevárenství a těžké strojírenství. Tuzemský průmysl zatím zůstává poměrně odolný, trend jeho vývoje je však negativní.
To souvisí s poklesem poptávky po průmyslovém zboží vlivem vysoké inflace a zvýšené ekonomické nejistoty. Hodnota průmyslových zakázek sice pokračovala v meziměsíčním růstu (v září o 4 %), to však pravděpodobně souviselo se zvyšujícími se cenami průmyslové produkce. Letos čekáme růst celkové průmyslové produkce v ČR o 2,2 procenta a v příštím roce o 3,5 procenta.
Bilance zahraničního obchodu skončila v září deficitem 13,9 miliardy korun, tedy zhruba tak, jak trh očekával. Negativně se na výsledku projevil meziročně hlubší deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o necelých 11 mld. Kč), který reflektoval růst cen na světových trzích.
Hlubší byl i deficit s počítači, elektrickými a optickými přístroji (o 2,4 mld. Kč) a s farmaceutickými výrobky (o 2,1 mld. Kč). Naopak pozitivně se na saldu odrazil vyšší přebytek s motorovými vozidly (o 16,7 mld. Kč) a elektřinou (o 7,7 mld. Kč).
Celkové exporty se po sezónním očištění meziměsíčně zvýšily o 0,9 procenta, importy o 1,3 procenta. Za prvních devět měsíců letošního roku zahraniční obchod vykázal schodek 146 mld. Kč ve srovnání s přebytkem 20 mld. Kč ve stejném období loňského roku.
Za celý letošní rok očekáváme deficit 212 miliard korun. Zhoršující se bilance zahraničního obchodu s vyhlídkami na další snižování úrokového diferenciálu tak nebude svědčit české koruně. Její kurz v závěrečném čtvrtletí letošního roku očekáváme v průměru na 24,7 Kč/eur.
Stavební produkce v září dále prohloubila svůj reálný meziroční pokles (-3,7 %). Meziměsíčně klesla (-1,7 %) a navázala tak na vytrvalý trend panující od března letošního roku (kromě srpna). K meziměsíčnímu poklesu došlo v obou segmentech, tedy jak v pozemním (-1,8 %), tak i v inženýrském stavitelství (-1,4 %).
Počet stavebních povolení sice meziročně klesl o 9,9 procenta, jejich orientační hodnota byla však o více než 16 procent vyšší, a to především díky výstavbě dopravní infrastruktury.
Počet zahájených bytů byl meziročně o 43,4 procenta nižší, zejména v segmentu bytových domů (-68,3 %). Počet dokončených bytů byl pak meziročně vyšší o 48,5 procenta, což odráží početnější výstavbu v předchozích letech, která by měla podpořit růst počtu dokončených staveb i v dalších měsících.
Nedostatek a vysoké ceny stavebních materiálů spolu s dražším financováním by měly i nadále být hlavními faktory pro pokračující negativní vývoj ve stavebnictví po zbytek roku. Poptávka by měla i nadále slábnout vlivem dražšího financování a zhoršující se finanční situace domácností, zatímco nabídka bude v nejbližším horizontu podpořena výstavbou načatou v předchozích letech.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
