Česku kvůli veřejnému dluhu hrozí zhoršení ratingu

Názor
Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
Veřejný dluh ČR letos v poměru k HDP stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ve třetím čtvrtletí 2020 se tedy podařilo úroveň zadlužení příznivým způsobem korigovat, avšak to je jen přechodný vývoj, daný časováním splatností jednotlivých sérií vydávaných dluhopisů. Kvůli opatřením pro boj s pandemií, ale i kvůli daňovému balíčku, prosazenému koncem roku 2020, veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí, 38,4 procenta, citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Tak se stane už v roce letošním.

Česká republika se ale ještě ve třetím čtvrtletí 2020 držela v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU. Ve druhém loňském čtvrtletí jen pět zemí EU vykazovalo úroveň veřejného dluhu k HDP nižší než 40 procent.

Kromě ČR, která vykazuje dluh pod úrovní čtyřiceti procent nepřetržitě od roku 2015, šlo ještě o Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Švédsko.

PSALI JSME:
Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin

Na této situaci se nic zásadního nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí 2020, byť Eurostat ještě mezinárodně srovnatelná data teprve vydá. ČR však nadále zůstane v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU, i právě proto, že se jí přechodně podařilo dluh loni ve třetím kvartále korigovat.

V letošním roce je však třeba počítat se zmíněným výraznějším zhoršením stavu veřejných financí a nelze vyloučit, že některá či některé z klíčových světových ratingových agentur zhorší České republice výhled vývoje veřejných financí, nebo dokonce rating.

Zhoršení výhledu či ratingu zpravidla prodražuje půjčování na mezinárodních trzích a celkové náklady obsluhy dluhu. Méně prostředků tak státu zbývá například na investice nebo na zvyšování důchodů.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kde leží bod zlomu růstu globálního dluhu?

×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypoteční trh překonal rekord z roku 2016

Ceny nemovitostí jsou v České republice vůči mzdové úrovni velmi vysoké, takže pro mnohé lidi je hypoteční úvěr jedinou možností, jak dosáhnout na vlastní bydlení. Zájem o hypotéky je podpořen velmi nízkými …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi mají zájem o delší fixace hypoték, obávají se růstu sazeb

Průzkum
Téměř dvě třetiny (63 %) Čechů čekají, že za pět let budou sazby hypoték vyšší než dnes, jen kolem čtyř procent si myslí, že budou nižší. Kdyby si dnes brali novou či refixovali starší hypotéku, volili by delší fixace sazeb: 30 % lidí by chtělo fixaci na deset a víc let, téměř pětina by volila sedm až devět let. Vyplývá to z průzkumu Banky Creditas, který provedla společnost Ipsos.
Rolovat nahoru