Česku kvůli veřejnému dluhu hrozí zhoršení ratingu

Názor
Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
Veřejný dluh ČR letos v poměru k HDP stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ve třetím čtvrtletí 2020 se tedy podařilo úroveň zadlužení příznivým způsobem korigovat, avšak to je jen přechodný vývoj, daný časováním splatností jednotlivých sérií vydávaných dluhopisů. Kvůli opatřením pro boj s pandemií, ale i kvůli daňovému balíčku, prosazenému koncem roku 2020, veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí, 38,4 procenta, citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Tak se stane už v roce letošním.

Česká republika se ale ještě ve třetím čtvrtletí 2020 držela v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU. Ve druhém loňském čtvrtletí jen pět zemí EU vykazovalo úroveň veřejného dluhu k HDP nižší než 40 procent.

Kromě ČR, která vykazuje dluh pod úrovní čtyřiceti procent nepřetržitě od roku 2015, šlo ještě o Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Švédsko.

PSALI JSME:
Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin

Na této situaci se nic zásadního nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí 2020, byť Eurostat ještě mezinárodně srovnatelná data teprve vydá. ČR však nadále zůstane v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU, i právě proto, že se jí přechodně podařilo dluh loni ve třetím kvartále korigovat.

V letošním roce je však třeba počítat se zmíněným výraznějším zhoršením stavu veřejných financí a nelze vyloučit, že některá či některé z klíčových světových ratingových agentur zhorší České republice výhled vývoje veřejných financí, nebo dokonce rating.

Zhoršení výhledu či ratingu zpravidla prodražuje půjčování na mezinárodních trzích a celkové náklady obsluhy dluhu. Méně prostředků tak státu zbývá například na investice nebo na zvyšování důchodů.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kde leží bod zlomu růstu globálního dluhu?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.