Tisková zpráva uvádí, že Bolt v loňském roce spustil „pilotní projekt s cílem přimět uživatele své aplikace k tomu, aby na cesty kratší než tři kilometry vyrazili sdílenou koloběžkou, místo toho, aby si objednali odvoz autem“.
Do projektu, jak informoval tuzemský Bolt, jenž se uskutečnil ve spolupráci s norským Institutem pro ekonomiku dopravy (TØI), byli zapojeni uživatelé deseti měst v osmi zemích Evropy, od norského Osla a švédského Stockholmu přes tuzemské Brno a Ostravu, až po portugalský Lisabon a maltskou La Vallettu.
Součástí vzorku byla také „kontrolní skupina uživatelů, kteří žádný popud k využívání koloběžek prostřednictvím aplikace neobdrželi“. Platforma Bolt ale v tiskové zprávě nesdělila, jak velký byl tento kontrolní vzorek, ale především ani to, na jakém počtu uživatelů se projekt uskutečnil.
Důvodem může být i to, jak píše ve své studii spolupracující norský institut, že „výsledky z Bordeaux, Brna a Ostravy nejsou prezentovány z důvodu omezené velikosti vzorku“. Jejda! Z tiskové zprávy Boltu v Česku se naopak zdálo, že Brno a Ostrava, jako dvě města z osmi v deseti evropských zemích, hrála v projektu klíčovou roli.
Podle tiskové zprávy českého Boltu, jenž od loňského podzimu vede manažerka Soňa Stloukalová, „koloběžky Bolt způsobují v průměrů třetinu emisí kysličníku uhličitého než osobní automobil“. Citaci jsme ponechali „tak, jak je“, tedy včetně chyb.
Pokud srovnáme „emisní“ provoz tradičního benzínového či naftového auta a elektrické koloběžky, vychází z toho elektrická koloběžka jako vítěz. Ale jen do doby, dokud nezačneme pátrat po tom, z jaké elektřiny, resp. jak vyrobené, byla nabita. Koloběžka během svého provozu žádné emise CO2 nezpůsobuje. Jen při nabíjení, a to zprostředkovaně podle energetického zdroje, z něhož při nabíjení čerpala.
Jak loni v létě upozornil ekonom Lukáš Kovanda, průměrný majitel elektroauta v ČR pohání svůj vůz po více než čtyři pětiny jízdního času uhlím, ruským plynem a ruským palivem jaderných elektráren, což podle něj vyplynulo z aktuálního složení zdrojů na výrobu elektřiny.
Vzhledem k tomu, že elektrické koloběžky firmy Bolt se v tuzemsku nabíjejí ze stejných zásuvek, jako výše uvedená elektroauta, lze rozporovat „emisní nezávadnost“. Údajné snížení znečištění ovzduší ve městech, kde lidé v rámci mikromobility používají koloběžky Bolt, totiž neřeší, jakým způsobem byla energie nezbytná k jejich nabití získána.
Veškeré „marketingové řečičky“ Boltu ohledně sdílených koloběžek a „snížení emisí“, které přinesou, zjevně padají s dalšími rozvojovými plány firmy. Ta v tuzemsku avizovala, že spustí doručení nákupu domů do patnácti minut (nikoliv na koloběžkách) a že do dvou let chce zabodovat ve sdílení aut. Plánuje prý vyšší stovky aut i na vzdálenější jízdy, jak nedávno uvedl server Seznam Zprávy.
CO na druhou? To taky nebude úplně správně, když už je řeč o pravopisu.