Rychle rostoucí kupní síla Čechů zesiluje jejich poptávku pochopitelně také po dováženém zboží, například po elektronice a komunikačních technologiích typu mobilních telefonů. V případě vývozu však Česko naráží na realitu nasycujícího se trhu s automobily zejména v západních zemích EU, ale také na realitu zpomalování podstatné části eurozóny v čele s Německem.
Do zemí EU jsme i tak letos v lednu vyvezli 85,5 procenta našeho veškerého exportovaného zboží. Dynamika vývozu ČR do jednotlivých zemí EU je značně odvislá také od jejich vlastní ekonomické kondice.
Vývoz do Německa meziročně klesá, o 1,3 procenta, z důvodu zpomalení tamní ekonomiky, silně závislé na kondici ekonomiky čínské. Export do Británie se meziročně propadá o více než šest procent kvůli nejistotě spjaté s brexitem.
Naopak tuzemský export do Španělska roste meziročně o více než 25 procent, do Nizozemska o více než patnáct procent a na Slovensko o více než dvanáct procent.
Patrná je pak zhoršující se kondice takzvaných rozvíjejících se trhů, které loni trpěly kvůli obchodní válce Spojených států a Číny a souvisejícímu odlivu kapitálu z investorsky rizikovějších zemí. Tuzemský vývoz do Číny se meziročně propadá o takřka čtrnáct procent a export do Turecka pak dokonce o bezmála padesát procent. Nutno však říci, že v případě těchto zemí je absolutní objem vývozu řádově nižší, než je tomu u klíčových obchodních partnerů v čele s Německem.
V průběhu letošního roku by se růstová dynamika dovozu a vývozu měla srovnat. Zahraniční obchod by měl i letos podat solidní výkon, když jak export, tak dovoz porostou přibližně šestiprocentním tempem.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
