Experti oslovení agenturou ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.
Údaj 41,6 bodu je nejslabší za celou dobu od května 2020, kdy se průmysl potýkal s dopady první vlny covidové pandemie a souvisejícími restrikcemi. Jakákoli hodnota ukazatele nižší než 50 bodů značí meziměsíční zhoršení podmínek v průmyslu. Čím výrazněji je hodnota ukazatele pod úrovní 50 bodů, tím citelnější zhoršení situace v průmyslu je.
Základním problémem průmyslové výroby v ČR je v současnosti znatelné ochabování poptávky, a to jak té v České republice, tak v zahraničí. Energetická drahota a obecně inflace se totiž propisují do zvýšení nákladů firem a do snížení kupní síly podniků a domácností, přičemž situaci dále zhoršují výrazně se zvyšující úrokové sazby, signalizující zhoršenou dostupnost financování spotřeby i investic.
Dochází k takzvané destrukci poptávky. Průmyslové podniky tudíž v Česku přistupují k propouštění, aby tak zmírnily efekt nárůstů nákladů. Ochromená poptávka činí situaci na straně nabídky méně náročnou. Nabídková strana byla vážně narušena v důsledku pandemie a poškození mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Slábnutí poptávky však situaci dostává blíže k rovnováze.
Výroba v českém průmyslu v listopadu klesala šestý měsíc v řadě, přičemž tempo poklesu zrychluje. Pozitivní přitom nejsou ani vyhlídky do nadcházející doby, neboť nové zakázky tuzemskému průmyslu klesly v listopadu jedním z nejvýraznějších temp od začátku sledování. Například zakázky ze zahraničí klesly třetím nejvýraznějším tempem od března 2009.
Celkově data potvrzují ponurý obrázek českého hospodářství v příštím roce, kdy podle všeho vykáže pokles kolem úrovně mínus 0,5 procenta. Česko tak bude v recesi i v příštím roce, nejen letos v druhém pololetí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
