Vzhledem k faktu, že stát kontroluje prostřednictvím Ministerstva financí téměř 70 procent všech akcií společnosti ČEZ, bude si moci po navrhované úpravě odhlasovat prakticky jakýkoliv návrh.
Pokud vláda skutečně plánuje, jak se nechali již několikrát slyšet její představitelé včetně premiéra, ovládnout kritickou infrastrukturu na výrobu elektřiny, což jsou v našich očích zejména jaderné elektrárny, musela by ke stávající tržní ceně nabídnout minoritním akcionářům výraznou prémii.
Při ceně 1 100 korun za akci ČEZu je zjednodušeně hodnota minoritního podílu někde kolem 175 miliard korun. Předpokládáme, že tato cena by se ještě musela navýšit o prémii (například při vytěsnění u francouzské společnosti EDF to bylo 50 %). V tomto případě by to znamenalo miliard korun. V současné rozpočtové situaci to není malá částka.
Podle nového návrhu by si stát na valné hromadě mohl snadno odhlasovat rozdělení například na dvě společnosti (výroba a zbytek). Akcionáři by místo jedné akcie vlastnili akcie dvou společností.
Stát by mohl podíl v jedné zcela prodat a ze druhé vytěsnit minority. Samozřejmě bude záležet na detailech jakékoli možné transakce nebo sérii transakcí. Nicméně stále bude nutné nabídnout minoritám prémii.
Návrh musí projít legislativním kolečkem (parlament, senát, podpis prezidenta). Vzhledem k síle současné vládní koalice předpokládáme, že návrh bude schválen. Nicméně nečekáme, že se to stihne do nadcházející valné hromady, která je na programu 26. června 2023.
V reakci na tuto zprávu akcie ČEZu padají přes osm procent a vypadá to, že investory zachvátila panika. Vzhledem k důležitosti nové zprávy a nezveřejnění dalších detailů bychom čekali, že Burza cenných papíru Praha obchodování s ČEZem pozastaví do doby, než se situace uklidní.
Připomínáme, že ČEZ má na celkovém objemu pražské burzy dlouhodobě více než 50procentní podíl a je pro domácí burzu, aspoň tak jak ji známe dnes, naprosto klíčový.
Autor je analytik Komerční banky
(Redakčně upraveno)
