V době socialismu se pak spolky změnily v „zájmovou činnost“, ty se po listopadu ´89 transformovaly v občanská sdružení a až nový občanský zákoník tento kruh uzavřel přejmenováním všech kroužků, klubů, společenství či sdružení zpět na spolek. Atmosféra původních spolků se tím však už sotva vrátí.
1. Najděte si k sobě ještě nejméně dvě osoby, které organizovanou formou chtějí uspokojovat své zájmy nebo se zasazovat např. ochranu ekologie.
2. Kromě hlavní činnosti může spolek i podnikat. Zisk z podnikání však může spolek využít výhradně pro svou hlavní činnost.
3. Jako veřejně prospěšný poplatník a neziskovka může spolek uplatnit daňové zvýhodnění.
4. Založení i zrušení spolku probíhá ve dvou krocích – ten první je v kompetenci členů, druhý obstará spolkový rejstřík.
Co to vlastně spolek je? Sdružení alespoň tří lidí, kteří organizovanou formou chtějí uspokojovat své zájmy (třeba kultura či sport – pozn. aut.), nebo se zasazovat o jejich ochranu (např. ekologie).
Vedle této hlavní činnosti spolek může provozovat také činnost vedlejší, obvykle výdělečnou, jejíž výhradní účel je v podpoře hlavní činnosti, případně v hospodárném využití spolkového majetku.
Spolky patří mezi právnické osoby a současně mezi tzv. neziskovky. Vznikají v návaznosti na právo sdružovací, jedno ze základních lidských práv zaručené Listinou základních práv a svobod nejen občanům ČR, ale i cizincům.
Zisk jen ve prospěch spolku
Spolek díky své vedlejší činnosti může vykazovat zisk, smí jej však využít pouze pro svou hlavní činnost, včetně úhrady nákladů spojených s jeho správou. Hospodářské činnosti musejí být vždy jen doplňkové a oddělené od činností hlavních, kvůli jejichž provozování je spolek zakládán.
Pokud je spolek zapsán jako veřejně prospěšný poplatník (nepatří mezi ně např. profesní komory, rodinné nadace ani společenství vlastníků jednotek – pozn. aut.), pak může dosáhnout na daňové výhody týkající se příjmů plynoucích z darů, členských příspěvků či výdělečné činnosti až do 300 000 Kč.
Pro podnikání v rámci neziskovky je třeba mít živnostenské oprávnění a vedení účetnictví zase znamená vynaložení nákladů na administrativu. Naproti tomu evidenci hospodaření spolku zaměřeného pouze na hlavní činnost obvykle zvládnou členové spolku sami. A pokud je spolek ve ztrátě, na rozdíl od komerčních subjektů si ji neodepíše.
Nejdříve schůze…
Založení spolku je rozděleno na dvě fáze. Tou první je ustanovení spolku, k němuž dochází na první schůzi za účasti nejméně tří budoucích členů, které pojí společný zájem, a sepsání stanov.
Ty musejí obsahovat alespoň název (nesmí být klamavý, musí odlišovat od jiných právnických osob a zahrnovat slovo spolek, zapsaný spolek nebo zkratku z. s.), sídlo (stačí obec), účel spolku, určení statutárního orgánu a práva a povinnosti členů.
Také by v nich mělo být ukotveno, že spolek může vykonávat výdělečnou činnost. Při hospodářské činnosti by se spolek měl zásad uvedených ve stanovách držet.
Spolek nemůže být politickou stranou, církví nebo podnikatelským subjektem. Za určitých okolností se však tyto subjekty mohou ve spolek sdružovat (např. profesní komory). Cílem spolku nesmí být omezování práv třetích osob a jednou z nejdůležitějších výsad těchto společenství je zúčastnit se správních řízení, což výrazně využívají především spolky ochránců přírody při schvalování staveb.
… potom rejstřík
Spolek vzniká až zápisem do spolkového rejstříku. Formulář návrhu je k dispozici na stránkách ministerstva spravedlnosti a přikládají se k němu souhlas majitele nemovitosti, kde má spolek sídlo, či nájemní smlouva, souhlas statutárního orgánu (např. předsedy) se zapsáním do veřejného rejstříku s prohlášením o svéprávnosti a že není v úpadku, zápis z ustavující členské schůze a stanovy.
Návrh s přílohami se neprodleně po založení spolku zašle na krajský (rejstříkový) soud, v jehož působnosti má spolek sídlo. Zapsání do spolkového rejstříku soudem je bezplatné.
Také zrušení nadvakrát
Jako má dvě fáze založení spolku (ustanovení a zápis), pak také ukončení činnosti spolku se děje ve dvou krocích – zrušení a zánik. O dobrovolném zrušení spolku rozhoduje příslušný, případně nejvyšší orgán, které by měly být specifikovány ve stanovách. Není-li tomu tak, rozhodujícím orgánem je členská schůze.
V rámci rušení spolku je jmenován likvidátor, který podá návrh na likvidaci do spolkového rejstříku (spolu s rozhodnutím orgánu o zrušení spolku), oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům a zároveň zveřejní oznámení vstupu do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky.
Konec u soudu
Likvidátor sestaví soupis jmění spolku a zpeněží likvidační podstatu v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné. Následně s likvidačním zůstatkem naloží podle stanov. Tímto končí likvidace spolku, která musí formálně proběhnout i v případě, že spolek nevykazuje žádný majetek.
Do třiceti dnů od skončení likvidace likvidátor podá návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku znovu k rejstříkovému soudu. Teprve výmazem spolek zaniká.
Mimochodem, také vydavatel portálu FAEI.cz, spolek Finanční a ekonomické informace, je tzv. neziskovkou, což je na tuzemském mediálním trhu ojedinělé. Vloni články na tomto webu četlo rekordních téměř pět a půl milionu lidí, z toho přes pět milionů bylo z Česka. V roce 2020 si naši čtenáři zobrazili více než 14,5 milionu stránek, o rok předtím to bylo 8,8 milionu.
