„Pokud by měly být studie provedeny ideálním způsobem, bylo by dobré informovat lidi o tom, co přesně tento systém obnáší – způsob vracení, skladování a dalšího využití. A teprve poté provést šetření reprezentativním způsobem podle věku, pohlaví, bydliště, socio-ekonomického statutu nezávislým subjektem,“ říká Kruliš.
KPMG: „Nákupní zvyklosti 2018: Obaly a třídění“ z listopadu 2018
IPSOS: „Postoje české společnosti k zálohování PET lahví“ z ledna 2019
Kantar CZ: „Výzkum postojů Čechů k zálohovému systému“ z ledna 2019
Mareco: „Problematika zálohování PET lahví“ z března 2019
MARKENT: „Postoje veřejnosti k zálohovaným obalům“ z dubna 2019
Hlavním zjištěním porovnávací studie je, že lidé nemají dostatečné informace o tom, jak by měl systém záloh na PET lahve fungovat, a že po seznámení s navrhovanými parametry jejich podpora zálohám klesá.
„Hlavním cílem studie bylo zjistit, zdali je na základě výsledků pěti samostatných a na sobě nezávislých výzkumů zaměřených na postoje obyvatel k zálohovaným PET obalům možné odhadnout vhodnost zavedení zálohovaného systému na obaly v ČR,“ vysvětluje předseda správní rady Spotřebitelského fóra.
Z jednotlivých průzkumů podle závěrů INESAN vyplývá, že dotazovaní často nemají dostatečné informace o fungování zamýšleného systému záloh, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda ho budou využívat, či nikoliv.
„V případě výzkumů, ve kterých byly respondentům takovéto informace sdělovány v průběhu dotazování, se ukazuje spíše záporný postoj k zálohovaným obalům,“ poznamenává Kruliš.
Naopak u výzkumů, kde tazatelé neposkytovali respondentům informace o fungování systému zálohovaných obalů, se ukazuje jejich spíše kladný postoj k zálohovaným obalům. „U výzkumů, kde byla respondentům nabízena možnost „nevím“ nebo „nezajímá mě to“, se k této možnosti kloní značná část dotazovaných. To dokládá, že respondenti nemají o systému dostatečné informace, na základě kterých by si mohli utvořit stabilní postoj,“ říká.
Informovaní respondenti obecně hodnotili systém zálohovaných PET lahví spíše negativně, zatímco neinformovaní jej hodnotili spíše pozitivně. „Klíčové je správně a úplně informovat o tom, co systém zálohovaných obalů obnáší. Lidé jsou výrazně nakloněni snaze o omezení vzniku odpadu, ale nemají moc přehled o tom, co pro to konkrétně budou muset sami udělat. A systém záloh na ně klade poměrně vysoké požadavky, které většina v praxi nejspíše nebude splňovat,“ upozorňuje Roman Lyach z INESAN, jenž se na studii podílel.
Z posuzovaných průzkumů vyplývá, že zálohované lahve podporují lidé, kteří žijí ve větších městech a pravidelně třídí odpad. To může znamenat, že na menších městech nebude systém fungovat a netřídící lidi stejně ke změně chování nepřiměje.
Respondenti by také uvítali, pokud by se daly zálohované obaly vracet na všech výdejnách a nejen ve velkých prodejnách nad 300 metrů čtverečních. To výrazně ovlivňuje postoje k zálohovaným obalům – ve chvíli, kdy si lidé mysleli, že se mohou lahve vracet v každé prodejně, měli k zálohovaným obalům kladný vztah. Pokud ovšem měli informaci, že je možné vracet lahve pouze ve velkých prodejnách, jejich postoj byl negativní, a to především u lidí žijících mimo velká města.
PET lahve by vracelo přes 86 % Čechů
Z dvou nových a čerstvě publikovaných průzkumů, které pro iniciativu „Zálohujme“, za níž stojí skupina Mattoni 1873, zpracovaly agentury Kantar TNS a Ipsos, mimo jiné vyplynulo, že více než 86 % procent respondentů by PET lahve vracelo do obchodu. Zakoupené PET lahve podle průzkumu Kantar TNS třídí až 96 procent české dospělé populace. Plechovky od nápojů třídí 58 procent spotřebitelů, protože šedivé kontejnery na kovový odpad jsou méně rozšířené.
Se zavedením zálohového systému na PET lahve se v návrhu novely zákona o obalech, jenž je nyní v Legislativní radě vlády, nepočítá. Podle vyjádření ministerstva životního prostředí zavedení zálohového systému na PET lahve a na nápojové plechovky zákon nebrání a jakýkoli výrobce či dovozce obalů takový systém může dobrovolně zavést. Zavedení zálohového systému by ale bylo podle resortního mluvčího Ondřeje Charváta „v současné situaci nekoncepčním zásahem do stávajícího systému třídění odpadů“.
Slovenský parlament před několika dny rozhodl o tom, že v zemi se od roku 2022 zavede zálohování plastových lahví a plechovek s nápoji. Podnikatelé tak budou mít více než dva roky na to, aby se na nový systém připravili. Zapojit se do něj nebude povinné např. pro obchody s prodejní plochou menší než 300 metrů čtverečních.
