Stabilitu úrokových sazeb naznačovali v uplynulých týdnech členové bankovní rady s tím, že ke zvýšení úroků dojde nejdříve v letošním druhém pololetí, tedy později, než předpokládá prognóza z dílny samotné centrální banky.
Lze sice konstatovat, že výkon hrubého domácího produktu (HDP) i růst mezd byly v závěrečném čtvrtletí loňského roku vyšší, než ČNB čekala a totéž platí také o inflaci za letošní první dva měsíce, nejistoty spojené s pandemií ale hovoří proti předčasnému zpřísňování měnové politiky. Rozhodnutí o ponechání repo sazby na úrovni 0,25 procenta bylo v případě březnového zasedání očekáváno coby jasná záležitost.
Únorová prognóza z dílny ČNB počítá s prvním zvýšením úrokových sazeb pro letošní druhé čtvrtletí, napříč bankovní radou ale panuje shoda v názoru, že enormní nejistoty spojené s pandemií povedou k pozdějšímu zahájení cyklu zvyšování úroků.
Bankovní rada ovšem při svém rozhodování čelí smíšeným faktorům, neboť jestliže nejistoty spojené s pandemií hovoří proti spěchu při zpřísňování měnových podmínek, tak zprávy ze samotné ekonomiky vyznívaly v uplynulých týdnech převážně ve směru vyšších inflačních rizik.
HDP České republiky vykázal v závěrečném čtvrtletí loňského roku nečekaný mezikvartální růst a silněji, než se čekalo, rostla v závěru roku 2020 také průměrná mzda v české ekonomice. Leden a únor pak přinesly silnější růst spotřebitelských cen, než čekala prognóza ČNB a nad očekáváním centrální banky se také držely ceny průmyslových výrobců.
Na druhou stranu je kurz koruny o něco silnější, než centrální banka předpokládala pro letošní první čtvrtletí, což samo o sobě měnové podmínky v tuzemské ekonomice zpřísňuje, aniž by ČNB musela hýbat se svými úrokovými sazbami a k samovolnému zpřísnění finančních podmínek došlo také skrze růst výnosů vládních dluhopisů, jenž byl pozorován v uplynulých týdnech.
Většina bankovní rady dává najevo, že v situaci enormních nejistot spojených s pandemií je preferován spíše scénář, v němž k prvnímu zvýšení úroků dojde možná se zpožděním, než aby byl takový krok učiněn předčasně. Únorová prognóza z dílny ČNB pro letošní rok předpokládá trojí zvýšení úrokových sazeb, přičemž tato série by měla být zahájena již ve druhém čtvrtletí.
Nejistoty spojené s pandemií ale s veškerou pravděpodobností povedou k tomu, že bankovní rada přikročí ke zvyšování úroků později, než jí radí stávající prognóza. ČNB ve své prognóze očekává, že repo sazba se ze stávající úrovně 0,25 procenta ke konci letošního roku vyšplhá na úroveň jednoho procenta.
Osobně očekávám, že bankovní rada ponechá úrokové sazby beze změny i v letošním druhém čtvrtletí. Dovedu si představit, že ČNB letos zvýší své úroky dvakrát, stejně tak je ale možné, že úroky letos zůstanou beze změny. V základním scénáři pravděpodobného vývoje měnové politiky pro letošní rok pracuji s pouze jedním zvýšením úrokových sazeb ČNB, a to v závěrečném čtvrtletí.
Repo sazba by tak koncem letošního roku mohla dosáhnout úrovně 0,50 procenta s výhledem na další růst v průběhu roku 2022. Zásadním faktorem, jenž povede kroky ČNB, bude vývoj na poli pandemie a zde do dalších měsíců existuje i nadále výrazná nejistota.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
