Formální závazek centrální banky zabránit „nadměrným výkyvům kurzu koruny“ je nicméně nadále pravidelnou součástí komunikace bankovní rady tuzemské centrální banky, která silnou korunu preferuje před zvyšováním úrokových sazeb.
Za období od loňského května do října ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur, což odpovídá 15,9 procenta celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To činil jejich objem miliardy eur.
Na konci letošního května stav rezerv dosáhl miliardy eur. Samotný objem případných intervencí na podporu koruny za květen bude zveřejněn až za měsíc. Vzhledem k předběžným datům ale podle nás centrální banka ani v květnu neintervenovala.
Přestože silná koruna pomáhá tlumit dovážené inflační tlaky, její posílení za poslední rok na plnou kompenzaci růstu zahraničních cen nestačilo. V meziročním srovnání je koruna oproti euru aktuálně silnější o zhruba pět procent.
Když se však podíváme na spotřebitelské ceny v eurozóně, tak ty byly v květnu meziročně vyšší v průměru o 6,1 procenta, a to jen díky rychlému poklesu v posledních měsících. Loni na podzim ještě inflace v eurozóně převyšovala deset procent.
Posilující trend koruny se podle nás dočasně vyčerpal. Nadále očekáváme, že vzhledem ke slabé domácí ekonomické aktivitě v prvním čtvrtletí letošního roku i posledním datům z evropského průmyslu, výraznému poklesu úrokového diferenciálu a předchozímu nadměrnému posílení v reálném vyjádření by koruna mohla k euru v ročním horizontu lehce oslabit ke 23,8 CZK/EUR.
Zároveň se zdá nepravděpodobné, že by na těchto hladinách proti případným tlakům na její oslabení centrální banka intervenovala.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
