Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovni sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice. Jako nejvíce pravděpodobný scénář vnímám stabilitu úroků po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině roku by ale ČNB mohla začít své úroky snižovat.
Ponechání repo sazby centrální banky na nezměněné úrovni sedmi procent není pro finanční trh překvapením: Bankovní rada takto rozhodla na všech třech předchozích zasedáních v letošním druhém pololetí a v mezidobí nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb.
Jádrová inflace v listopadu klesla pod prognózu ČNB a slabší růst, než centrální banka předpokládala, by v letošním závěrečném čtvrtletí měly vykázat také výrobní ceny v průmyslu a zemědělství. Průměrný kurz koruny vůči euru je od počátku října silnější o 0,8 procenta, než ČNB pro letošní závěrečné čtvrtletí předpokládala, a v posledních týdnech nabralo tempo posílení české měny další obrátky.
Zároveň ale v situaci, kdy je meziroční inflace v oblasti šestnácti procent a kdy panují obavy, zda růst mezd a nastavení rozpočtové politiky nepřispěje k opětovnému rozjezdu inflačních tlaků, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB. Stabilitu úroků finanční trh pro letošní závěrečné zasedání bankovní rady všeobecně předpokládal.
Čtvrtletní ekonomická prognóza, kterou ČNB prezentovala počátkem listopadu, pracovala s prudkým zvýšením úroků v letošním závěrečném čtvrtletí a následně s jejich snižování již od prvního čtvrtletí nového roku.
Většina bankovní rady ale nechce k takovým výkyvům úrokových sazeb přistoupit a převažující názor je, že na stávajících úrovních úrokové sazby pomáhají tlumit inflaci v české ekonomice již dostatečně výrazně. Centrální banka chce zároveň vyčkat na výsledky mzdových vyjednávání v české ekonomice pro rok 2023 a na další kroky v oblasti směřování rozpočtové politiky.
Další zvyšování úrokových sazeb již nepředpokládám, zároveň ale nečekám ani rychlý obrat do opačného směru. Očekávám, že ČNB podrží své úroky beze změny i po celé první pololetí nového roku, ve druhé polovině 2023 by ale mohla zahájit proces jejich snižování. Druhé pololetí roku 2023 by již mělo být ve znamení jasně viditelného poklesu inflace a tuzemská ekonomika by měla být oslabená po recesi, kterou dle všeho prochází již nyní.
Velké centrální banky, jako Evropská centrální banky či americký Fed, by měly ukončit cyklus zvyšování svých úroků v prvním pololetí 2023 a v případě USA může být v závěru roku 2023 na stole otázka snížení úrokových sazeb. V takovém prostředí by česká koruna mohla postupně dále rozšiřovat své zisky vůči euru a ČNB by ve druhém pololetí 2023 mohla začít snižovat úroky z jejich stávajících restriktivních úrovní.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
