Úrokové sazby ČNB zůstávají podle očekávání beze změny

Analýza
Česká národní banka (ČNB) pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb, když ani prosincové zasedání nepřineslo změnu v nastavení měnové politiky. Základní repo sazba tudíž zůstává na sedmi procentech.
Česká národní banka pokračuje ve své politice stabilních úrokových sazeb. Ilustrační foto: FAEI.cz

Bankovní rada dává prostřednictvím svých vyjádření nadále najevo, že je se současnou úrovní úrokových sazeb spokojena a ta by podle ní měla přispět ke snížení inflace zpět k inflačnímu cíli. Výsledek středečního rozhodnutí tak byl široce očekáván.

Bankovní rada často cituje makroekonomický scénář své listopadové prognózy, který je ale podmíněn dalším růstem úrokových sazeb. Podle centrálních bankéřů by inflace měla v druhé půli příštího roku výrazně klesnout na jednociferné hodnoty a v roce 2024 se pohybovat poblíž dvouprocentního cíle.

Tento scénář prognózy ČNB je však podmíněn tím, že repo sazba bude na konci letošního roku činit osm procent, což je oproti současné úrovni o celý jeden procentní bod více. Centrální bance však na druhou stranu pomáhá silnější koruna. Její kurz vůči euru v dosavadním průběhu čtvrtého čtvrtletí činil v průměru 24,40 CZK/EUR, zatímco centrální banka čekala 25,00 CZK/EUR (o 2,4 % slabší úroveň, pozn. aut.). Silnější je i vůči dolaru.

PSALI JSME:
Klesne americký dolar na 21 korun?

Neochotu bankovní rady dále zvyšovat úrokové sazby pravděpodobně posilují poslední data přicházející z ekonomiky. Inflace byla v říjnu i listopadu o více než dva procentní body nižší, než centrální banka čekala. Důvodem byl však hlavně vliv úsporného tarifu, se kterým ČNB v prognóze nepočítala.

Výrazně hlubší, než jaký ČNB očekávala, byl pak ve třetím čtvrtletí propad spotřeby domácností (-5,8 % meziročně vs. -4,1 %), a to i přesto, že celkový pokles hrubého domácího produktu (HDP) byl o něco mírnější.

Poslední data o výši maloobchodních tržeb za říjen navíc ukazují, že negativní trend vývoje spotřebitelské poptávky pravděpodobně pokračoval i v posledním letošním čtvrtletí. Výrazný meziměsíční pokles v říjnu vykázala rovněž průmyslová produkce, zde však stále existuje šance, že šlo pouze o jednorázový výkyv.

PSALI JSME:
Spotřebitelé dál omezují své nákupy

Je pravděpodobné, že nová prognóza ČNB zveřejněná začátkem února bude vlivem zmíněných dat ukazovat na potřebu brzkého uvolnění měnové politiky. Již ta listopadová indikovala pro druhé čtvrtletí příštího roku návrat úrokových sazeb zpět na současnou úroveň (z předpokládaných 8 %) a poté další pokles mírně nad pět procent na konci roku.

Bankovní radou takzvaně vysezené zvýšení úrokových sazeb indikované listopadovou prognózou se pravděpodobně projeví v krátkém období ve vyšší inflaci, na další predikovaný vývoj úroků ale nejspíše již vliv mít nebude. Záviset ale také bude na nastavení horizontu prognózy, jež centrální banka v předchozích měsících nestandardně upravovala.

Repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných sedmi procentech až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž pěti procent a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024. Stejné očekávání vyplývá i z aktuálního ocenění úrokových kontraktů na forwardovém trhu.

PSALI JSME:
Byla by v Česku nižší inflace, kdybychom platili eurem?

Inflaci ve srovnání s listopadovou prognózou ČNB vidíme po celý příští rok výše, šance na její výrazný pokles pod deset procent meziročně jsou podle nás malé. Zatímco my čekáme dosažení dvouprocentního inflačního cíle až na přelomu let 2024 a 2025, podle centrální banky k tomuto dojde již ve druhém čtvrtletí 2024.

Rizika naší prognózy dalších kroků ČNB hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb, ať už ve smyslu potřeby jejich dalšího nárůstu či setrvání na vyšších úrovních po delší dobu. V tomto směru působí námi očekávaný nárůst mzdové dynamiky, odkotvená inflační očekávání, nadále uvolněná fiskální politika české vlády a také pokračující svižné zvyšování úrokových sazeb zahraničními centrálními bankami.

Velkou nejistotou je pak tradiční lednové přecenění zboží a služeb, které v loňském roce bylo velmi silné a letos tomu v nadále výrazně proinflačním prostředí nemusí být jinak.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Rozhodnutí ECB zvýšit úrokové sazby o 50 bodů může dočasně zastavit posilování eura

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.