Pro taktickou pauzu v uvolňování měnové politiky hovoří především kombinace silného růstu spotřeby domácností (hrubý domácí produkt za 3. čtvrtletí skončil nad prognózou ČNB, pozn. aut.) a rychlého růstu mezd (opět viditelně nad poslední prognózou). Rychlá domácí spotřebitelská poptávka se odráží ve zvýšené inflaci služeb.
A jsou to současně právě odvětví služeb, která jsou zodpovědná za nejrychlejší růst mezd – dá se tedy hovořit o určité malé inflačně-mzdové spirále v segmentu služeb. A centrální banka má strach, že dočasný nárůst inflace nad tři procenta na přelomu roku může vést k dalšímu od-ukotvení mzdově-inflačních očekávání ve službách a spirálu udržovat v chodu…
Na druhé straně však oproti prognóze ČNB i naším výhledům zaostávají investice a exporty (slabší HDP za 3. čtvrtletí) a poslední čísla z průmyslu neukazují, že by se na tom mělo něco měnit. A právě slabé investice byly již v minulosti argumentem pro další uvolnění měnových podmínek. Navíc v tuto chvíli poměrně svižně dál míří dolů se sazbami i Evropská centrální banka, což umožnilo koruně v posledních týdnech zabodovat.
Z našeho pohledu tak argumenty pro další snižování sazeb směrem k rovnovážné sazbě (do okolí 3,5 %) existují. V prosinci však spíše zvítězí taktická opatrnost, na kterou ostatně ukazují i poslední rozhovory centrálních bankéřů v čele s guvernérem Alešem Michlem. Stabilitu sazeb nakonec připustil i do této chvíle spíše holubičí viceguvernér Jan Frait. Jako pravděpodobnější se nám tedy zdá, že další snížení úrokových sazeb uvidíme až v únoru 2025.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
