Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh.
Proto bylo otázkou, zda centrální banka přeci jen nevyšle veřejnosti a trhům signál, že boj s inflací myslí vážně. Středeční rozhodnutí, jakkoli může být doprovázené jestřábími komentáři a varováním o možném budoucím zvýšení sazeb, však opět oslabilo důvěru v odhodlání bankovní rady upřednostnit krocení inflace i před možnými dopady těchto kroků na ekonomiku.
Bankovní rada měla tento týden na svém jednání k dispozici novou hospodářskou prognózu, která odhaduje i budoucí vývoj mezd v ekonomice, tak budoucí vývoj inflace. Určitě bude zajímavé sledovat detaily této prognózy, nicméně už na svých předešlých jednáních radní ukázali, že doporučení svých kolegů ohledně potřeby zvýšit úrokové sazby, dlouhodobě neberou v potaz.
ČNB tak bude pravděpodobně argumentovat především aktuálním poklesem inflace v souladu s únorovou prognózou a optimistickým scénářem nastíněným právě v poslední prognóze, tedy s poklesem inflace ke dvouprocentnímu cíli v průběhu příštího roku. A to bez ohledu na to, že prognóza předpokládala zvýšení sazeb na osm procent.
Členové bankovní rady v poslední době nasadili spíše „jestřábí tón“ a navenek odmítají jakékoli úvahy o budoucím snižování úrokových sazeb. Úvahy snižování sazeb aktuálně tlumí především zmiňovaná neukotvená inflační očekávání a nezodpovědná vládní fiskální politika.
Přesto stále předpokládáme, že pokud se inflace bude v tomto roce nadále vyvíjet podle únorové prognózy centrální banky, začne její bankovní rada minimálně diskutovat o snižování sazeb, případně by mohla sdělit horizont, ve kterém lze tento krok čekat.
Autor je obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR a SR
(Redakčně upraveno)
