Tuzemská centrální banka disponuje celosvětově jedněmi z největších devizových rezerv po přepočtu na velikost ekonomiky, z velké části v důsledku intervence za slabší korunu z let 2013 až 2017. Devizové rezervy ČNB navíc ke včerejšku pokrývaly dovozy za zhruba 12,5 měsíců. V Maďarsku rezervy tamní centrální banky ale potenciálně zaplatí jen 3,9 měsíce dovozu, v Polsku pak 7,3 měsíce. Mezinárodní doporučení jsou přitom taková, že rezervy mají pokrývat alespoň tři měsíce dovozů.
Maďarské rezervy jsou v rámci jmenovaných zemí relativně nejnižší, pročež se země včera uchýlila k vyššímu než očekávanému zvýšení své základní úrokové sazby. Polsko zase už ve středu nakupovalo za část svých rezerv zlotý, aby zpevnilo jeho kurs.
Všechny jmenované země budou ale k intervencím přistupovat poměrně opatrně, aby si naráz nevypotřebovaly výraznější část svých rezerv. Jmenované země ovšem také budou zvedat své základní sazby razantněji, než se čekalo před zahájením invaze. Tehdy se za horní hranici zvyšování sazeb považovala poměrně široce úroveň pěti procent, nyní je to spíše úroveň 5,5 procenta.
Koruna v reakci na intervenci bezprostředně posílila z úrovně bezmála 25,90 koruny za euro až k 25,55. Česká měna se před intervencí dnes ráno ocitla opět pod výprodejním tlakem v důsledku pokračujícího, ba stupňujícího se konfliktu na Ukrajině. V noci na čtvrtek tam ruská vojska ostřelovala jadernou elektrárnu v Záporoží, která je největší v Evropě. Jde o historicky bezprecedentní válečný akt.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
